Historie čepování piva

Historie výčepů by logicky měla být stará stejně jako pivo samotné. V dřevní historii vaření piva se však pivo pouze přelévalo do menších nádob, z nichž se potom rozlévalo hostům nebo se přímo konzumovalo. Zařízení, podobná dnešním výčepům, se v českých zemích objevují až ve středověku.

Typické pivnice mívala v té době i Plzeň. Piva uvařená v právovárečném domě se často na místě také konzumovala. Čepovalo se přímo z ležáckého sudu ve sklepě. Načepovaný džbán či jiné nádoby ( používaly se keramické, dřevěné, později porcelánové a skleněné poháry, džbánky aj.) se odnesl na stůl, kde se z něj pivo rozlévalo. Lepší hostince měly uprostřed stolu kameninové desky, na které se pivo v nádobě odkládalo, aby drželo lépe nižší teplotu.

První výčepy

Existovaly však také pivnice, které dokázaly pivo přetočit z ležáckých sudů do menších nádob (12,5 l nebo 25 l), z nichž se pivo čepovalo přímo mezi hosty v šenku. Sud se nejdříve usadil do takzvaného „kozlíku”, do něj se narazila dřevěná pípa a po krátké chvíli se ještě uvolnil plnící otvor kramlí, aby do sudu mohl proudit okolní vzduch a pivo mohlo téct.

První pokrok nastal konstrukcí ručně ovládaného tlakostroje. Byl to v podstatě excentrickým hřídelem poháněný kovový píst těsněný kůží. Ten pomocí dvousměrných klapek sál a tlačil vzduch buď do sudu a nebo do tlakového nádoby.

S příchodem průmyslové revoluce se začaly vymýšlet a vyrábět též jednoduchá výčepní zařízení. Dnes bychom je nazvali „party pumpy”. Pomocí nich se pivo čepovalo a zároveň se sud tlakoval, aby obsah vytékal rovnoměrně bez velkých problémů. Tato zařízení byla prazákladem nám již známých klasických výčepů.

I v hospodách do lahví

Ke konci druhé poloviny 19. století se v Čechách začala prosazovat módní vlna čepování piva do lahví. Tento trend začínal nejdříve na hospodách a teprve později se ho chopily pivovary. Lahve byly uzavřeny korkem, později se používaly také keramické uzávěry. Pivo v lahvích v té době nebylo filtrované, jeho záruční lhůta proto byla velmi krátká.

„Dejte to k ledu!“

Pivo bývalo tlačeno ze sudů ve sklepě. Ty byly obloženy přírodním ledem. Led se získával v zimních měsících klasickým ledováním z blízkých rybníků. Býval to přivýdělek pro sedláky, kteří měli v zimě málo práce, a tak rádi vypomohli. Led se skladoval buď přímo v lednicích sklepa hospody nebo ve stodole, kde se používalo až 1 m silné vrstvy žitné slámy. Takto se uchoval led často až do listopadu. Stejným způsobem si led obstarávaly i pivovary. V pozdější době (kolem roku 1890) při zavedení umělého chlazení pivovary vyráběly a dodávaly led do hostinců, zaledovávaly s ním sudy ve vagónech a nebo finančně přispívaly na výrobu ledu (tzv. ledné). Tento stav končil až v šedesátých letech dvacátého století.

Výčepy 20. století

Období rozkvětu českého pivovarnictví na začátku 20. století je typické funkčními výčepy, velmi podobnými těm současným. Typické pro české pivovarnictví byly fortelně zpracované výčepy z mosazi, keramika byla naopak doménou spíše německých zemí. Výčepy byly nově vybaveny doplňkovým chlazením ve formě vaničky umístěné přímo pod výčepní hlavou, kam se trubkovým šnekem přivádělo pivo ze sudu. Vanička byla naplněna drobně nasekaným ledem a vodou, hlavní vliv na teplotu piva mělo ale i tak chlazení ve sklepě. Výčepní kohouty bývaly jednoduché kuželové o průměru 10, 12 až 14 mm. Používaný tlak se pohyboval maximálně do 0,8 bar.

První chladiče

Zlomovým bodem pro čepování bylo masové zavedení chladičů se silnějším chladicím roztokem, tzv. solankou. Výkony chlazení solankou byly dostačující, pokud se jednalo o průměrné výtoče. Při vyšších výtočích se začaly stavět chlazené boxy a používat 10 až 15 hl klasické stojaté tanky. Tento stav trval až do roku 1990, kdy nastává další významný zlom.

Technické servisy hlídají kvalitu piva

Počátkem 90. let 20. století ovlivňuje vznikající tržní ekonomika i čepování piva a vztahy mezi restauracemi a pivovary. Do hry vstupují technické servisy, které postupně vznikají v jednotlivých pivovarech. Jejich techničtí pracovníci používají výčepní techniku dodavatelských firem, nebo se přímo, jako v případě Plzeňského Prazdroje, podílejí na vývoji vlastních originálních zařízení.

  Tisk stránky   |    Doporučení známému   |    Přihlašte se k RSS