Výroba, balení a distribuce

V Plzeňském Prazdroji se nám od roku 2010 podařilo snížit její spotřebu o celou třetinu. Jak? Jestliže například při vaření piva vzniká jako vedlejší produkt horká voda, zachytíme ji a použijeme k výplachu KEG sudů. Po třetím oplachu různých zařízení zbyde voda znečištěná tak minimálně, že ji použijeme na první omytí v dalším cyklu. Při změkčování pro samotné vaření odpadá malé množství vody, která je tvrdá. To ale nevadí při namáčení ve sladovně, a tak ji tam použijeme. Co se odpaří při rmutování a ve chmelovaru (asi 10 %), slouží opět k výrobě horké vody. Vodu, která slouží jako tlačné médium v potrubí, také vylejeme jen z části (té, která se promíchala s pivem). A z části ji použijeme znova.

Podobných opatření jsme v posledních letech implementovali celou řadu. Cílem je šetřit na vstupu, ale také co nejvíce použité tekutiny vrátit zpět do procesu. Samozřejmě, pokud je v odpovídající kvalitě. Vytváříme systémy monitoringu, který optimalizuje naše odběry. Školíme každého zaměstnance k šetření.

Dík tomu dnes na výrobu jednoho hektolitru piva spotřebujeme 2,9 hektolitrů vody. To je výjimečný výsledek nejen v ČR ale i celosvětově!

Kdo nepracuje v potravinářství, toho to asi nenapadne. Při čištění pivních lahví se z nich smyjí tuny etiket. A co teď s nimi?

V Radegastu je už před pár lety začaly odvážet do kompostárny. Ročně okolo 400 tun. Pro srovnání – tolik uveze 40 plně naložených legendárních vozů Tatra 813 (ano, těch se čtyřmi nápravami).

Etikety se smíchají s kaly z odpadních vod, zbytky z údržby zeleně a podobně. Po 90 dnech vznikne substrát, který je použitelný na zpevnění cest nebo rekultivaci skládek.
Kompostování etiket patří do naší strategie trvale udržitelného rozvoje – aby pivovary neopouštěl žádný odpad směřující na skládky či do spaloven. Ačkoli to vypadá jako sci-fi, už se tomuto cíli přibližujeme. Z odpadu, který vyprodukujeme, jsme v roce 2017 recyklovali nebo znovu použili 98,5 %. Oproti loňskému roku to je jen o nepatrných 0,3 % méně.

Mláto dodáváme zemědělcům nebo na zelenou energii. Kvasnice a sladovnický odpad slouží jako krmivo. Čistírenské kaly se používají jako hnojivo do půdy. Odpadní filtrační křemelina se zaorává, což přispívá ke zlehčování půdy pro rekultivovaná území. A zbytek poctivě třídíme.

Průmyslové podniky také musí (na rozdíl od domácností) hlídat kvalitu odpadní vody. V Nošovicích jsme v minulosti vytvořili unikátní systém jezírek, který čistí drenážní a dešťovou vodu z areálu. Čistá potom odchází zpět do přírody. Ve Velkých Popovicích zase čistička pivovaru čistí i odpadní vodu z obce.

Šetřit energií v českém pivovaru je při poctivé výrobě úkol téměř sisyfovský. Protože pořádný ležák plzeňského typu vyžaduje trojí rmutování. A to spotřebuje spoustu energie. U ohřevu plamenem samozřejmě plynu.

Dlouhý a poctivý je i chmelovar a zrání v ležáckých sklepích. Kde se samozřejmě musí regulovat teplota.

Přesto si i v této oblasti klademe za cíl šetřit a energetickou náročnost výroby snižovat. Bohužel, v roce 2017 jsme svůj cíl nesplnili, i když jen o nepatrnou část. Důvodem byla zejména probíhající investiční výstavba na varně Prazdroj a oddělení kvašení Prazdroj, jejíž ukončení očekáváme v první polovině roku 2018. Nicméně naše celková spotřeba energie dlouhodobě klesá. Za posledních 10 let o úctyhodných 42 %.

Dosáhli jsme toho především rekuperacemi energií, zateplováním budov, výměnou osvětlení (instalací LED), rekonstrukcí kotlů, i optimalizací výroby (automatizací). Spotřebu energií a účinnost opatření monitorujeme každý měsíc.

Každá lidská činnost má dopad na skleníkový efekt. Abyste si kvůli tomu nemuseli odpírat pivo, řešíme uhlíkovou stopu mimo jiné optimalizací distribuce a investicemi do vozového parku.

Vyrobit a dostat naše produkty k zákazníkovi vyžaduje spoustu energie. Důsledkem je vypouštění uhlíku do ovzduší. Proto jednak vyžadujeme od našich dodavatelů, aby se chovali ekologicky, ale také řešíme naši vlastní distribuci.

Co tedy děláme?

1. Investujeme do nákladních automobilů splňujících normu Euro 6 – tedy s nejmenší myslitelnou uhlíkovou stopou. Každoročně obměňujeme okolo 20 % vozového parku a vždy nakupujeme jen vozy s normou Euro 6. Průměrné stáří našeho vozového parku představuje tři roky.

2. V roce 2017 jsme realizovali projekt Deliver za účelem snížení počtu automobilů nutných k rozvozu našich produktů. Optimalizací rozvozu jsme o 4 % snížili počet kilometrů nutných na distribuci jednoho hektolitru piva.

3. Efektivitu distribuce ovlivňujeme i prostřednictvím soutěží a školení pro řidiče s cílem snižování opotřebení vozu, spotřeby paliva a dosažení ekologičtějšího jízdního stylu.