1989

Sametové hospody

Naši sládci společně se studenty pivovarnictví uvařili speciální Sametový ležák k uctění 30. výročí Sametové revoluce. Byly to právě listopadové události roku 1989 a studentské demonstrace, které nastartovaly demokratické změny u nás. Lidé se scházeli nejen na náměstích, ale hojně diskutovali také v hospodách. A právě zajímavé příběhy hospod, které jsou spojené se Sametovou revolucí, studentským či občanským hnutím, vám přinášíme.

Přispět můžete i Vy. Pokud máte vzpomínku, příběh nebo fotku z hospody, do které jste koncem osmdesátých let chodili, vložte je na web a vytvořte spolu s námi album Sametových hospod. Tři autoři nejzajímavějších příspěvků získají dárkový poukaz v hodnotě 1500 Kč do hospody s Volbou sládků.

Vložit hospodu Přehled hospod

Hospody

U Černého vola

Loretánské náměstí 1, Praha

U Černého vola, to je pivnice, ve které jako by se zastavil čas. Desítky let plynou a hospoda zůstává stále stejná: dlouhé, lokty ošoupané dubové stoly s lavicemi lákají k popovídání z očí do očí. Pořád tu je stará klasická dlažba a dřevěné stropy. A pořád se tu čepuje Velkopopovický Kozel (dvanáctka a tmavé pivo), jen k němu oproti předlistopadové době přibyl i ležák Pilsner Urquell.

Jedním ze současných výčepních v hospodě je Jiří Modřanský.

Vysokoškolský klub Studna

Máchova 16, Plzeň

Kultovním místem, kde se scházeli v osmdesátkách plzeňští vysokoškoláci, byla Studna na Borech. Výhodou klubu bylo, že sídlila přímo v budově vysokoškolských kolejí. Do studny se chodilo nejvíce na desítku Gambrinus, holky pily víno a bylo tam neuvěřitelně nedýchatelno, protože v suterénních prostorách nebyla klimatizace a v té době se tam kouřilo o sto šest.

Klub Studna v Plzni

Spolek

Nádražní 13, Ostrava

Ostrava je plná hospod, některé z nich mají dlouhou stopu do minulosti. Platí to pro Spolek, nebo dříve Na společenstvu, v Nádražní ulici. Hospodu známou čepovaným Radegastem. “Nejsem si nyní už úplně jistý, jak moc se v 80. letech používalo slovo kultovní. Myslím si, že prakticky vůbec. Že přišlo až později, se svobodnými léty, podobně třeba jako slovo tequilla nebo tak... Jisté ovšem je, že ostravská hospoda Na společenstvu, které nikdo neřekl jinak než Spolek, kultovní byla,“ říká novinář a disident Jan Král.

Hospoda Spolek zvenku

Sokolovna Bolevec

Sokolovna Bolevec, Ledecká 19, Plzeň

Sokolovna Bolevec byla místem, kde se pravidelně v osmdesátých letech scházeli studenti, zejména ti, kteří bydleli na nedalekých plzeňských vysokoškolských kolejích. Nebyli ale jedinými návštěvníky, jednalo se o klasickou předměstskou hospodu, a tak sem chodili i místní a dělníci z různých staveb v okolí. A díky blízké tělocvičně a několika venkovním hřištím také sportovci.

Výčepní Michal Panuška v Sokolovně Bolevec, kde ochutnáte i Sametový ležák

Hospody Václava Havla

Očima Vladimíra Hanzela

Někdejší prezidentův tajemník Vladimír Hanzel vzpomíná, že Václav Havel hospodskou atmosféru miloval. Často si sedl sám ke stolu a pozoroval dění kolem sebe. „Česká hospoda je fenomén, který jinde ve světe neexistuje, říkával.

V. Havel s B. Hrabalem v hospodě U Tygra

Pivnice U Čápa

Obilný trh 68/10, Brno

Pivnice U Čápa je naprostá brněnská klasika. Před Sametovou revolucí to byl klasický podnik tehdejší čtvrté cenové skupiny s pivem místní značky. Často sem mířili studenti, zejména ti z filozofické fakulty dnešní Masarykovy univerzity. Spolu s nimi tu debatovali i někteří z jejich vyučujících. O životě, škole a s blížícím se listopadem 1989 čím dál častěji i o politice.

Pivnice U Čápa, kde si v listopadu připijete Sametovým ležákem

Hostinec pod Kopcem

Pod Kopcem, Božkovská náves 18, Plzeň

Hostinec Pod Kopcem, klasický podnik tehdejší čtvrté cenové skupiny (před revolucí zde stála desítka 2,50 Kč), patřila v předlistopadových dobách ke kultovním undergroundovým podnikům v Plzni. Potkávali se tu umělci, „máničky“, punkeři a vysokoškolští studenti. Chodíval sem i výtvarník Vladimír Líbal, signatář Charty 77, podporovatel a šiřitel petice Několik vět, člen Mírového klubu Johna Lennona a jeden z nejvýznamnějších plzeňských disidentů.

Hostinec pod Kopcem

U Zpěváčků

Na Struze 7, Praha

Historie této hospody sahá až do roku 1865, na pivo sem chodívali Bedřich Smetana, Antonín Dvořák i umělci z nedalekého Národního divadla – a protože tu býval klavír, vznikl název U Zpěváčků. V osmdesátých létech do hospody chodili disidenti v čele s Václavem Havlem, který bydlel kousek vedle.

U Zpěváčků

Houtyš – Hostinec u Tyšerů

Na Hanspaulce, Praha (provoz ukončen v roce 1991); zaslal: Tomáš Stoklas

Vzpomínat na Houtyš je děsný. Objevili jsme ji jako oázu, kde vládla p. Rýdlová /baba Rýdlová/. Když chtěl člověk vstoupit, musel si napřed utřít boty o hadr ležící pod polotočitými schody a u stolu u výčepu spatřil čtyři postavy: Anděl, Pudr a baba Rýdlová, posledního už si nepamatuji. My mladý jsme dostali pivo vzadu vlevo, tam bylo naše místo. Nepamatuji si ,že by tam přišel nějakej policajt, teda kromě estébáků. A že jich tam potom bylo. Nic nás neodradilo. Pamatuji se, jak jsme stěhovali legendární piano od Ivan Hlase a po těch shodech nám to ujelo a já zůstal přimáčknutej na zdi. Údajně to piáno mělo být od Petara Introviče a bylo prý po nějakém českém skladateli. Baba Rýdlová odešla do cukrárny, po čem celý život toužila. Pak Miloš Řebíček to rozjel. Ale legenda mezi personálem byl pan Šmídek zvaný Lední medvěd. Houtyš, klasická česká čtyřka se vším všudy, tedy pivo rum a zelená. No a ta muzika. Hrálo se všechno. Miloš Bucháček, bráchové Skleničkové, Jirka Mareš, Honza Špička, Ivan Hlas, Petar Introvič a další.

Hostinec U Tyšerů známý jako Houtyš

U Reinerů

Heydukova 98, Písek; zaslal: Josef Švojgr

Když jsem studoval v Praze, tak jsme se tady vždy v pátek nebo sobotu scházeli s báývalými spolužáky ze střední na pivo. Tady se probíralo všechno, jak se blížil listopad, tak i politika čím dál víc. Chodili sem doktoři, učitelé ze středních škol atd. Tady se prostě vždy probíralo spousta věcí. Pamatuju se, že když jsem si jel na otočku z Prahy nechat vyprat prádlo domů, tak jsme se tady sešli a sázeli se, kdo bude prezident já tipoval Dubčeka a prohrál jsem pak rundu piv.

U Reinerů

U Sojků

Praha - Letná; zaslal: Jan Zilvar

Slavná letenská hospoda s výčepem, na který si jistě vzpomene například Honza Berger :-). Skvělá plzeň, klasický pivní guláš, jo to byly časy. Po Sametu zanikla, byla tam pobočka CSOB a teď už zase není. Možná je čas tradici vrátit.

Bývalá letenská hospoda U Sojků

Jednota Bratrská

Lábkova 48, Plzeň 3; zaslal: Richard Šebek

Nejlepší hospoda ve Skvrňanech,super lidi a pivko.

Jednota – Plzeň

U Tří sedláků

Hroznová 488 , České Budějovice; zaslal: Martin Křivský

Až díky sametové revoluci došlo k obnovení hospody U Tří sedláků. Její historie sahá na přelom 19. a 20. století. Sloužila převážně vorařům, oficírům, obchodníkům a budějovickým měšťanům. Zajímavostí je, že v hostinci měli šatnu budějovičtí hokejisté, kteří hrávali na nedalekém slepém rameni řeky Malše. V roce 1989 zde nebylo možné dát si skvělý plzeňský ležák neboť hostinec byl v 50.letech znárodněn a připojen ke světoznámé restauraci Masné Krámy /otevřené 1. října 1954/ a sloužil jako kuchyně až do povodní roku 2002, kdy byly Masné krámy dočasně uzavřeny. V roce 2004 následovalo opětovné oddělení domů a v září 2005 byl obnoven provoz hostince U Tří sedláků. Od té doby může hostinec opět nabízet pivo z Plzeňského prazdroje. Na zdraví a dej Bůh štěstí!

U Tří sedláků

Na Špejcharu

Praha; zaslal: Jan Zilvar

Legendární kiosek plný muziky a zajímavých lidí. Taky naše poslední zastávka po cestě z tanečních, jiných hospod, maturitních plesů atp. Bohužel nemám fotku.....

Na Rozkoši – U Kulaté báby

Chrudimská 557; zaslal: Jiří Mahnig

V této hospodě až do roku 1970 dělal můj děda výčepního a babička byla servírkou.Prožil jsem na zahradě této hospody část svého dětství.

U Kulaté báby

Hospůdka U Nádraží

Česká Kamenice; zalal: Viktor Vorba

Hospůdka U Nádraží v České Kamenici je klasika od roku 1892. Dříve to byl hotel, ale pak se z toho stala klasická čtyřka bez ubrusů. A tak je to dodnes. Ovšem již je čistá. Dodnes se zde schází různé typy lidí a postavení. Dělají se zde různé koncerty a akce. Lidé se zde vyhledávají, obchodují zde a podobně. Pokud někdo potřebuje řemeslníky najde je tady. Jediný rozdíl mezi dnešní dobou a rokem 1989 je ten, že pivo stálo 2,50 Kčs a bylo od rána do noci narváno. Teď co máme svobodu a nesmí se kouřit je velmi těžké udržet i takovou legendu při životě.

Jelínkova Plzeňská Pivnice

Charvátova 1, Praha; zaslal: Martin Klášterka

Vynikající pivo, stále stejný výčepní, vynikající párky a spousty zajímavých lidí tam bylo možné potkat, třeba mě :-)

Pod Borošínem

Valašské Klobouky; zaslal: Jiří Nedávaska

Navštěvovali jsme všechna pohostinství,protože to byly za bolševika pomyslné oázy svobody...V době převratu jsme v nich přebírali tiskoviny od studentů a při té příležitosti se s nimi statečně" opíjeli a to i pivem od Vás... Jen jednou nabízela pivnice U Heblainů se slevou přemrzlé pivo a pak jsem se z něho většinou po... Stejně jako dnes z věcí, které jsme po převratu v roce 1989, nebyli schopni dotáhnout do konce"...