Plzeňský pivovar má kulturní památky a pamětní minci

Hned dvě historické stavby v areálu pivovaru Plzeňského Prazdroje se dočkaly významného označení Kulturní památka. Vodárenská věž, která vloni oslavila stoleté výročí, a Jubilejní brána, která stojí již 116 let, se zapíší na seznam významných památek v České republice. Jubilejní brána je navíc motivem pamětní zlaté mince ze série Kulturní památky technického dědictví. Minci slavnostně představili zástupci České národní banky v čele s guvernérem Zdeňkem Tůmou na tiskové konferenci v Plzeňském pivovaru.

Pamětní zlatá mince „Kulturní památka pivovar Plzeň“ má nominální hodnotu 2500 Kč, její sběratelská hodnota ale tuto částku značně převyšuje. Autorem mince je akademický sochař Zbyněk Fojtů. Do oběhu ji slavnostně vydala Česká národní banka právě dnes.

„Je pro nás velkou ctí, že Česká národní banka vybrala jako jeden z motivů pamětních mincí právě Jubilejní bránu pivovaru Plzeňský Prazdroj. Brána se navíc dočkala společně s vodárenskou věží i další pocty, statutu Kulturní památky, který dokazuje architektonickou a kulturní hodnotu obou staveb. Titulem Kulturní památka jsme se navíc sami dobrovolně zavázali i nadále příkladně pečovat nejen o obě stavby, ale o celé dědictví, které nám naši předkové zanechali. V případě pivovaru se nejedná pouze o architektonické památky, nejvzácnějším dědictvím je pivo Pilsner Urquell, pivo, které se v Plzni vaří  již 166 let. říká Jindřiška Eliášková, z Plzeňského Prazdroje.

Pamětní zlatá mince Kulturní památka pivovar Plzeň

Popis mince
Na lícní straně mince je kompozice stylizovaných heraldických zvířat z velkého státního znaku. Pod kompozicí heraldických zvířat jsou vyobrazeny pivovarské varné pánve. Při levém horním a pravém okraji mince je v neuzavřeném opisu název cyklu KULTURNÍ PAMÁTKY TECHNICKÉHO DĚDICTVÍ. Mezi kompozicí heraldických zvířat a vyobrazením varných pánví je název státu ČESKÁ REPUBLIKA. Při spodním okraji mince je označení nominální hodnoty se zkratkou peněžní jednotky 2500 Kč.
Na rubové straně mince je Jubilejní brána měšťanského pivovaru v Plzni, za níž je průhled do areálu pivovaru. Pod Jubilejní branou je ve výřezu řada pivovarských sudů. Při levém a pravém okraji mince je neuzavřený opis PIVOVAR V PLZNI, který je rozdělen letopočtem ražby 2008.

Vítězný návrh mince vzešel z neomezené anonymní soutěže, která se uskutečnila v říjnu 2007 v České národní bance. Soutěže se zúčastnilo 27 výtvarníků. Komise udělila první cenu a doporučení k realizaci návrhu akademického sochaře Zbyňka Fojtů.
Česká Mincovna razila mince ze zlata o ryzosti 999.9 ve dvojím provedení, v běžném a špičkovém (tzv. proof), které se liší povrchovou úpravou a provedením hrany. U mincí špičkové kvality je pole mince vysoce leštěné a reliéf je matován, hrana je hladká.  Mince běžné kvality mají hranu vroubkovanou. Průměr mince je 22 mm, hmotnost 7,78 g a síla 1,6 mm.
Ke každé minci se dodává katalogová karta červené barvy, na níž je popis mince a její plastické vyobrazení.

Cyklus Kulturní památky technického dědictví emitovaný ČNB v letech 2006 až 2010 má za cíl připomenout nejširší veřejnosti významné kulturní dědictví naší země. Při výběru památek prezentovaných v rámci cyklu byl kladen důraz nejen na tematickou různorodost zastoupených památek, ale také na zastoupení různých českých a moravských regionů. Všechny vydávané mince mají nominální hodnotu 2500 Kč, průměr 22 mm a hmotnost 7,78 g (1/4 troyské unce).
Prodej pamětních mincí fyzickým osobám zajišťuje ČNB prostřednictvím subjektů oprávněných obchodovat s numizmatickým materiálem.

Jubilejní brána
Jubilejní brána pivovaru Plzeňský Prazdroj, dříve Měšťanského pivovaru v Plzni, byla vybudována v roce 1892 u příležitosti 50. výročí založení Měšťanského pivovaru v Plzni. Dle představ správního výboru měla brána svým ztvárněním odpovídat velikosti a významu Měšťanského pivovaru. Ze tří předložených návrhů byl vybrán návrh plzeňského stavitele Emanuela Klotze.
Architektonicky je brána odvozena z antického triumfálního oblouku. Je prolomena dvěma vjezdy, zaklenutými plnými oblouky a dvěma postraními brankami pro pěší, které mají rovné nadpraží. Stavbu brány provedl stavitel pivovaru František Němec. Materiálem spodní části brány s mohutnou pásovou bosáží je štěnovická žula, dodavatelem této části stavby bylo kamenictví Jana Cingroše. Nad profilovanou náběžní římsou se zvedá  horní část brány zbudovaná z hořického pískovce. Sochařská výzdoba na vrcholu brány pochází z dílny pražského sochaře V. Žďánského. Železná vrata a ozdobné tepané mříže v tympanonech jsou dílem uměleckého zámečnictví firmy Jan Klotz.

Vodárenská věž
Vodárenská věž je výraznou součástí panorama města Plzně a jednou z nejvýznamnějších památek průmyslového dědictví v regionu. Unikátní je i stav zachovalosti technologického zařízení.
Rozhodnutí o stavbě vodárenské věže přijal správní výbor Měšťanského pivovaru v Plzni v roce 1902, věž byla součástí komplexu nových staveb a zařízení, které měly pivovaru zabezpečit dostatečné množství vody a její racionální rozvedení.
Stavbu vodárenské věže provedl plzeňský stavitel Eduard Kroh. Se stavbou bylo započato v srpnu roku 1905. Na dodávkách vnitřního technického vybavení se účastnily Škodovy závody, a.s. Plzeň, rakouské závody Siemens- Schuckertovy , Elektrotechnická akciová společnost Kolben a spol. v Praze a další. Ke stavě bylo použito cihel z plzeňské cihelny Emanuela Klotze. Ve věži jsou umístěny dvě nádrže na vodu (obsah vrchní nádrže 552m3, obsah spodní nádrže 254m3). Vodárenská věž byla uvedena do provozu na podzim roku 1907.

Kontakt:

Česká národní banka
Pavlína Bolfová
602 156 185

Plzeňský Prazdroj
Jiří Mareček
724 617 219

Plzeň