- Novinky
- Udržitelnost a odpovědnost
- Obchodní výsledky
- Ocenění
- Akce
- Pilsner Urquell
- Gambrinus
- Radegast
- Velkopopovický Kozel
- Birell
- Volba sládků
- Ostatní produkty
Čestné místo pro Evu Salzmannovou v pivnici U Salzmannů
11.11.2013 Pilsner UrquellEva Salzmannová si svého významného předka připomněla i během svého účinkování v unikátním divadelním představení Národního divadla[1] na PilsnerFestu 5. října. Představení s názvem Kde se pivo vaří, tam se dobře daří, které vzniklo zcela na míru PilsnerFestu a následným oslavám první várky PilsnerUrquell, popisovalo hlavní milníky pivovarnictví v Plzni. Příběh se postupně odvíjel od udělení právovárečných listin plzeňským měšťanům českým králem Václavem II. přes pozdější nevalnou kvalitu piva z jednotlivých právovárečných domů až k výstavbě nového pivovaru a příchodu sládka Josefa Grolla, který v roce 1842 uvařil první várku legendárního ležáku PilsnerUrquell.
V listopadu 1842 při martinských trzích tedy poprvé v Plzni narazili sudy s novým a dosud nevídaným pivem, které o pět týdnů dříve uvařil v Měšťanském pivovaru sládek Josef Groll. Všichni si pochvalovali jeho lahodnou chuť, a tak mohl PilsnerUrquell pozvolna nastoupit svou cestu do světa. Pozvolnou proto, že jeho doprava v tehdejší době nebyla právě nejjednodušší. Pivo rozváželi formani s koňmi, a tak jeho první sudysměřovaly do plzeňských hospod a do hospod v nejbližším okolí. Formani, kteří s převáženým zbožím také sami obchodovali, pivo vozívali velmi rádi. Bylo to zboží, které bylo velice dobře prodejné, a měli tak víceméně zaručený zisk. Převážení piva na velké vzdálenosti, aby neutrpěla jeho kvalita, nebylo zcela jednoduché, přesto plzeňské pivo z Měšťanského pivovaru náročné transporty vydrželo a vždy byly jeho dodávky netrpělivě očekávány. Jedním z těchto formanů byl právě i Martin Salzmann.
Salzmann a jeho vztah k plzeňskému pivu
Martin Salzmann, který jako takzvaný těžký forman jezdil v první polovině 19. století často na trase z Plzně do Prahy, přivezl do hlavního města i plzeňský ležák. Při svých cestách přespával u svého známého krejčího Pinkase a v roce 1843 mu přivezl dvě vědra dnešního piva PilsnerUrquell. Krejčí plzeňské zkusil vyšenkovat a nestačil se divit, jak rychle šlo na odbyt. Na základě tohoto úspěchu skončil Pinkas s krejčovinou a postavil se za pípu s plzeňským pivem v hospodě U Švingulanta, kterou stálí hosté časem přejmenovali na dnešní slavný pražský hostinec U Pinkasů, kde dodnes v lokále visí fotografie Martina Salzmanna.
Martin Salzmann se nezasloužil pouze o vznik legendární pražské restaurace, ale sám šířil úspěch plzeňského Měšťanského pivovaru ve své vlastní „prazdrojské“ hospodě.Salzmann, který se narodil v roce 1812, by pravděpodobně zůstal formanem až do smrti, ale v roce 1853 mu naložený vůz přejel nohu a úraz zanechal trvalé následky, kvůli kterým musel s povoznictvím nadobro skončit. Roku 1858 si zřídil za přispění Měšťanského pivovaru nedaleko od jeho areálu vlastní hospůdku. Postupně se ale přesouval blíže do centra a v roce 1872 se usídlil natrvalo v domě v Pražské ulici čp. 90, tedy na místě, kde je Salzmannova pivnice dodnes.
Hostinec U Salzmannů potom nepřetržitě sloužil až do konce šedesátých let 20. století a jeho vnitřek, vyzdobený koňskými postroji, připomínal hostům někdejší slávu formanského období. Do poloviny devadesátých let pak opuštěný hostinec chátral. Dnes ale pivnice U Salzmannů po celkové rekonstrukci z roku 1995 opět patří k nejznámějším místům, kde k dobrému jídlu stále čepují PilsnerUrquell. Hostinec navštívila řada význačných osobností své doby. Za všechny jmenujme Václava Havla, který zde poobědval při své oficiální návštěvě Plzně v rámci oslav 700 let trvání města.
Po Martinu Salzmannovi převzal hostinec jeho syn Jan Salzmann, který hospodu přivedl k největšímu rozmachu a proslulosti, takže se objevila dokonce ve slavném Baedeckru, jako pamětihodnost města Plzně vedle arciděkanského chámu a radnice. Jan Salzmann hostinec prodal a odešel na odpočinek v roce 1908. Když později zemřel, přinesly zprávu o jeho smrti všechny velké deníky od Budapešti až po New York.
„Dokonce se lze dočíst v publikované korespondenci Karla Marxe, který psal Bedřichu Engelsovi ze svého léčení v Karlových Varech, že v Čechách není žádné revoluční uvědomění a že se tady každý stará jen o to, jaké je pivo u Salzmannů“, dodává k proslulosti pivnice Richard Salzmann, otec Evy Salzmannové a prapravnuk Martina Salzmanna.
Bližší informace:
Kateřina Krásová, Plzeňský Prazdroj, tel.: 724 617 219
Plzeňský Prazdroj na sociálních sítích:
Twittertwitter.com/Prazdroj1
LinkedINwww.linkedin.com/company/plzensky-prazdroj
Youtubewww.youtube.com/user/PlzenskyPrazdroj1
Poznámky pro editory:
- S celkovým prodejemtéměř 9,9 milionu hektolitrů v kalendářním roce 2012 (včetně zahraničních prodejů) a s exportem do více než 50 zemí celého světa je Plzeňský Prazdroj, a. s., předním výrobcem piva v regionu a největším exportérem českého piva.
- Plzeňský Prazdroj, a. s., je členem společnosti SABMillerplc.PilsnerUrquell je mezinárodní vlajkovou lodí portfolia značek SABMiller.
- SABMillerplc je jednou z předních světových pivovarnických společností, se 70 tisíci zaměstnanci v 75 zemích celého světa. Nabízí více než 200 pivních značek včetně celosvětově známých jako jsou PilsnerUrquell, PeroniNastroAzzurro, Miller Genuin Draft a Grolsch, stejně jako přední lokální značky Aguila (Kolumbie), Castle (Jižní Afrika), Miller Lite (USA), Snow (Čína), Victoria Bitter (Austrálie) nebo Tyskie (Polsko).
[1]Partnerství Plzeňského Prazdroje a Národního divadla má vskutku úctyhodnou historii. Již v roce 1880 přispěl Plzeňský Prazdroj (tehdy se jmenoval Měšťanský pivovar) 5000 zlatých na výstavbu divadla a po požáru v roce 1881 přispěl pivovar znovu v akci Národ sobě na obnovu zničené budovy.
Plzeň