PLZEŇSKÉ PIVO V PŘEDSTAVÁCH ZNÁMÝCH VÝTVARNÍKŮ. UMĚLCI ČERPALI INSPIRACI PŘÍMO U ZDROJE

Plzeňské pivo inspirovalo v průběhu dějin mnohé umělce. Koncem letošního května zamířili hledat zlatou inspirací přímo do plzeňského pivovaru umělci z Galerie La Femme. Výtvarníci zvučných jmen čerpali atmosféru jedinečných pivovarských tradic přesně tam, kde se začal v roce 1842 odvíjet příběh ležáku Pilsner Urquell. S výsledky jejich práce se budou moci návštěvníci pivovaru seznámit na podzim na výstavě pod názvem „Pivo v umění, umění v pivu“.

Umělci ze stejné galerie vzdali české pivní kultuře hold již loni v rámci svého „domácího úkolu“, jak říkají svým každoročním tematickým pracím. Výstava výsledných děl nesla název „Pocta Bohumilu Hrabalovi“ a vznikla k 100. výročí narození známého českého pábitele a milovníka plzeňského piva.

„Jsme rádi, že vznikají umělecká díla, která jsou inspirována plzeňským pivem,“ říká k neobvyklé návštěvě Jindřiška Eliášková, manažerka rozvoje cestovního ruchu a péče o historické dědictví Plzeňského Prazdroje. „Měla jsem možnost vidět, jak nádherné obrazy a grafiky vznikly loni k poctě Bohumilu Hrabalovi. Těším se zcela nové pohledy na pivovarská řemesla, na náš národní nápoj i na pivovar jako takový.“

Výstava děl, vzniklých během květnové inspirace v plzeňském pivovaru Plzeňského Prazdroje, bude ke zhlédnutí v areálu pivovaru letos na podzim.

Galerie La Femme vystavuje obrazy, grafiky a sochy českých umělců jak zvučných jmen, tak mladé generace. Od roku 2000, kdy vznikla, organizuje kvalitní výstavy jak na své domovské adrese v Bílkově ulici, tak na mnoha dalších místech v Praze, po České Republice, ale i ve světě.

Loňská díla věnována Bohumilu Hrabalovi je možné zhlédnout na www.glf.cz

 

Medailonky vybraných výtvarníků:

Jitka Kopejtková – fotografka s originálním přístupem k zachycení okamžité a neopakovatelné atmosféry. Její díla vytváří mnohdy bizarní vizuální spojení. Častým objektem jejího fotoaparátu jsou strhané plakáty v ulicích a je představitelkou českého street-artu.

Tomáš Hřivnáč – zabývá se především grafickou tvorbou, je vynikající v technice suché jehly. Významné jsou také jeho olejomalby, akryl a keramická tvorba. Důležitá je pro něj symbolika, témata často zachycují letmý okamžik, akci nebo gesto. Má za sebou celou řadu samostatných či skupinových výstav u nás i v zahraničí. Za svou grafiku Flamenco I. získal v roce 2008 1. cenu na Bienále grafiky ve Španělsku.

Vladimír Brunton – fotograf, který svým ojedinělým přístupem k fotografování po právu patří mezi tuzemskou elitu. Fotografie vyvolává na plátna, v poslední době čím dál častěji na ruční japonský papír.

Ivan Komárek – při své tvorbě rád zkouší rozmanité způsoby výtvarného projevu a nové materiály, hledá nezvyklé hmoty a umělecká řešení. Je důsledným figuralistou. Významné jsou také jeho koláže a figury prořezané do plexisklových desek. Vyjadřuje se velmi expresivně, používá hravou imaginaci a magické zpodobnění skutečnosti.

Jiří Mocek – zabývá se malbou, kresbou a ilustrací. Tvořil pro řadu novin a časopisů, pro hudební vydavatelství navrhoval grafickou podobu řady gramofonových desek. Je zastoupen v mnoha sbírkách, mj. v pražské Národní galerii, německé Baukunst v Kolíně nad Rýnem a v soukromých sbírkách po celém světě.

Josef Achrer – ve své tvorbě se věnuje abstraktní malbě a jeho díla na plátně jsou vytvořena zcela speciální a ojedinělou technikou – kombinací akrylových, olejových barev a písku. Z obrazů tak vystupují struktury. Jeho dílo je plné symbolů, jež odkrývají ukryté příběhy.

Miroslav Pošvic – se zabývá volnou grafikou, kresbou, malbou i sochařstvím. Krásu vidí ve všech detailech, které pak zpracovává jemnou a precizní technikou. Svým obrazům a grafice dodává harmonii dokonalého celku. Styl jeho tvorby se nachází někde mezi realitou a abstrakcí. Za svou tvorbu získal již řadu ocenění.

Prof. Boris Jirků – se zabývá malbou, kresbou, grafikou, knižní ilustrací a sochařskou tvorbou. Na pražské VŠUP vyučoval po mnoho let figurální kresbu, zde byl i rektorem. V současné době vede figurální kresbu na universitě v Plzni a doktorandská studia na Akademii umení v Banské Bystrici. Je zakladatelem a organizátorem projektu FIGURAMA, mezinárodní výstavy kresby evropských universit. Je držitelem uměleckých ocenění, několikrát získal například cenu Nejkrásnější kniha roku za originální knižní ilustrace. Boris Jirků patří mezi nejvýznamnější současné autory, je zastoupen ve sbírkách po celém světě.

Bohumil Eliáš – svou tvorbu rozvíjí v malbě, v podobě plastik ze skla taveného do formy, ale i z malovaných a lepených desek plochého skla. Některá díla realizuje také v bronzu či v jiných sochařských materiálech. Plochu obrazu často člení geometrickými útvary, vycházejícími z torzálních fragmentů nejrůznějších reálií. Vystavuje svá díla po celém světě.

Jiří Slíva – výtvarník a básník, věnující se kreslenému humoru, litografii a knižní ilustraci. Kromě toho píše i verše pro děti. Ilustroval již více než 100 knih, jeho kresby se objevují v časopisech doma i v zahraničí (Die Zeit, Die Welt, Stern, The Wall Street Journal, The New York Time, Playboy, Hospodářské noviny, Týden). Mnohokrát oceněn na mezinárodních festivalech kresleného humoru.

Josef Blecha – jeho karikatury otiskly The New York Times, The New York Times Review, The New Yorker nebo Playboy. Zorganizoval téměř 40 samostatných výstav. Při své tvorbě se snaží proniknout do mysli portrétovaného, což mu umožňuje jej věrohodně ztvárnit a podtrhnout jeho specifické rysy. Mezi svými současníky je výjimečný především čistou linkou, kterou zakomponovává do svých koláží, a vytváří tak jedinečné umělecké dílo.

Barbora Olmrová – absolventka Výtvarné školy Václava Hollara a Fakulty umění a designu na ZČU v Plzni. Věnuje se malbě, ilustraci a grafickému designu. Její obrazy by se daly popsat jako narativní, vyjadřující určitou náladu.

Richard Augustin – umělec původem z jižních Čech, jehož tvorba překračuje kategorie stylů i kontinenty. Po fotografických začátcích vytvořil rozsáhlou obrazovou kolekci s odkazem k českému kubismu, aby posléze překročil jeho hranice výstavami pop artu. Pracuje na nových uměleckých konceptech, aktuálně připravuje obrazovou výstavu otisků květin a těl.

 

Tisková mluvčí Plzeňského Prazdroje Kateřina Krásová je médiím k dispozici

na těchto kontaktech:

Mobil: +420 724 617 219

Email:

Poznámky pro editory

• Na poli cestovního ruchu patří pivovar Plzeňský Prazdroj mezi světově nejlépe hodnocené turistické destinace. Prohlídková trasa Pilsner Urquell uspokojí i velmi náročné návštěvníky a seznámí je s příběhem a unikátním způsobem vaření zlatého ležáku Pilsner Urquell.
• Pivovarské muzeum v Plzni se svojí jedinečnou atmosférou mapuje vznik a rozvoj pivovarnictví a s ním souvisejících řemesel. Sídlí v původním středověkém právovárečném domě a ve svých fondech uchovává např. rozsáhlou sbírku pivního nápojového i obalového skla, etiket, pivních tácků, výtvarného umění, ale také řadu pivovarských kuriozit a mnoho dalšího.
• Investice Plzeňského Prazdroje do podpory a rozvoje turistického ruchu v pivovarech v Plzni, Velkých Popovicích a Nošovicích dosáhly za posledních 10 let téměř 80 milionů korun. V roce 2014 využilo prohlídek, akcí, programů a dalších aktivit Plzeňského Prazdroje více než 726 tisíc zájemců z Čech i zahraničí a za posledních deset let přesáhlo toto číslo 5 milionů návštěvníků.

Plzeň