Do Síně slávy českého pivovarnictví vchází Jaromír Franzl

21.9.2005 Ostatní

Dlouholetý sládek a pivovarský manažer Jaromír Franzl, který „vynalezl“ nahořklou chuť piva Radegast, byl na včerejší Svatováclavské slavnosti českého piva uveden do Síně slávy českého pivovarství a sladařství. Dnes již sedmaosmdesátiletý Jaromír Franzl působí v oboru pivovarnictví od roku 1942 a s nošovickým pivovarem spojil plodný závěr své profesní kariéry. Symbolicky vstupuje do síně slávy v roce, kdy pivovar Radegast, u jehož zrodu stál, slaví pětatřicet let od svého založení.


Toto nejvyšší odborné ocenění je udělováno od roku 2002 Českým svazem pivovarů a sladoven. Jeho smyslem je přihlásit se k mnohaleté tradici výroby piva u nás a zároveň dát najevo, že bez profesionality, znalostí a individuálních schopností lidí pracujících v pivovarnictví a sladovnictví by nikdy nebylo možné dosáhnout vysoké prestiže a vynikajících výsledků obou oborů.



Jaromír Franzl, šestý představitel starého pivovarnického rodu, nastoupil v roce 1970 do nově budovaného pivovaru v Nošovicích jako sládek a je to právě on, kdo „vynalezl“ nahořklou chuť piva Radegast. „A za to nás tehdy štamgasti, zvyklí doposud na sladší pivo, nejdříve ze dvou hospod vyhodili. Za pár měsíců, až si na něj zvykli, nedali na něj dopustit,“ vzpomíná dnes již sedmaosmdesátiletý Jaromír Franzl. V Radegastu zůstal až do odchodu do důchodu v roce 1982, a do dnešních dnů působí v pivovaru jako nejpovolanější průvodce pro vybrané exkurze. „Chtěl jsem, aby zdejší pivo bylo alespoň tak hořké jako to špičkové, plzeňské. Věděl jsem, že právě hořkost, která se může někomu zdát zpočátku nepříjemná, zachutná při druhém pivu a na třetí se pak vyloženě těšíte. A tak bych Radegastu přál, aby se na něj pořád všichni těšili,“ dodává Jaromír Franzl.


Legendární „pan starý“ z dynastie sládků


Jaromír Franzl se narodil 30. listopadu 1918 v ruském městě  Penza, kde sládkoval jeho otec. To, že se stane šestým z rodu sládků, ovlivnila okupace, která mu zabránila dostudovat lékařskou fakultu v Brně. Vyučil se v kolínském pivovaru a v roce 1942 ukončil tehdejší Vyšší pivovarskou školu v Praze. Poté nastoupil jako vedoucí laboratoře v pivovaru Litovel (1942-45) a po osvobození pracoval nejprve jako spilečný v hanušovickém pivovaru, poté jako sládek a posléze ředitel v karvinském pivovaru (1945-53). Jeho odborné a řídící schopnosti ve funkci výrobního náměstka či sládka měli možnost postupně poznat v pivovarech Ostrava (1953-56), Jarošov (1956-58), Loučka (1958), ve Strassmannově pivovaru na Černé Louce v Ostravě a opět v pivovaru Ostrava (1960-70). Je zřejmé, že profesionální dráha Jaromíra Franzla byla úzce spjata s rozvojem moravských pivovarů a nemohla být korunována lépe než prací v nově vybudovaném pivovaru Nošovice, kde byla první várka uvařena 3. prosince 1970. Zde působil jako výrobní náměstek (1970-79) a od roku 1979 až do odchodu do důchodu v roce 1981 jako ředitel.


I po roce 1989 „pan starý“ pomáhal ve firmě jako odborný technický poradce při zavádění některých nových technologií. Donedávna působil v pivovaru jako nejpovolanější průvodce pro vybrané exkurze. Byl také prvním, komu bylo uděleno firemní ocenění Zlatý Radegast. 


Historie pivovaru Radegast


V 60. letech bylo rozhodnuto najít na severní Moravě vhodnou lokalitu pro výstavbu moderního pivovaru s velkou kapacitou soustředěnou na jediném místě. Měl nahradit zaniklé pivovary a zajistit pivo pro zaměstnance rychle se rozrůstající průmyslové aglomerace. Po pečlivém vyhodnocení byla vybrána obec NOŠOVICE ležící v severozápadní části horského masívu Beskyd. Vhodné klimatické a ekologické podmínky, dostatek kvalitní horské vody, blízkost ostravské aglomerace a kvalifikované pracovní síly i možnost dostatečného odbytu, to vše svědčilo ve prospěch realizace stavby nového pivovaru. Základní kámen pivovaru byl položen roku 1965. První várka byla uvařena 3. prosince 1970.


Své jméno nalezl pivovar u mýtického boha Radegasta, kterého staroslovanské pohanské kmeny uctívaly jako boha ohně, slunce, sklizně a pohostinnosti, a jehož socha od Albína Poláška se nachází na jedné z nedalekých beskydských hor – Radhošti. Tajuplný Radegast Moderní technologické prvky výroby spolu s profesním uměním špičkových odborníků, kteří v pivovaru v minulých letech působili, přinesly českému pivnímu trhu mimořádné pivo, typově odpovídající klasickému českému ležáku, charakteristickému příjemnou a výraznou hořkostí, plnou chutí, dobrým řízem a pěnivostí.


Do 30. června 1990 byl pivovar Radegast jedním ze závodů podniku Severomoravské pivovary Přerov a 1. července se stal samostatným státním podnikem. Po privatizaci v roce 1991 začíná Pivovar Radegast a.s., Nošovice psát novou, slavnou kapitolu v dějinách českého pivovarnictví. Od roku 1999 je pivovar Radegast součástí největší pivovarské skupiny v České republice společnosti Plzeňský Prazdroj, a. s.


X X X


Od roku 1999 je pivovar Radegast součástí největší pivovarské firmy v České republice, společnosti Plzeňský Prazdroj, a. s. V Pivovaru Radegast se vaří pivo od roku 1970. Je nejmladším a nejmodernějším pivovarem v České republice. Ročně produkuje přes 2 mil hl. piva při cca 300 zaměstnancích. Vyrábí pivo typu „klasický český ležák“ a je rovněž výrobcem kvalitního sladu ve vlastní pivovarské sladovně. Do variant značky Radegast patří Radegast Premium, Radegast Original a nealkoholické pivo Radegast Birell. V posledních letech pivovar výrazně investoval do zlepšení kvalitativních parametrů výroby a do procesů analýzy a kontroly. Díky tomu má Radegast kvalitu, která se odráží v řadě úspěchů doma i v zahraničí. V roce 1995 získal Radegast jako první z oboru certifikát kvality ISO 9002, v roce 1996 Mezinárodní ocenění za kvalitu a v roce 1999 ekologický certifikát ISO 14001. V roce 2003 pivovar znovu obhájil certifikáty ISO 9001 a ISO 14001 po důkladném auditu firmy DNV. Řadou unikátních ekologických projektů přispívá pivovar Radegast ke zkrášlení okolí – chráněné krajinné oblasti Beskydy.


Plzeňský Prazdroj, a. s. je lídrem českého trhu a s vývozem do 50 zemí celého světa je zároveň největším exportérem českého piva. Hlavními značkami Plzeňského Prazdroje v ČR jsou Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast a Velkopopovický Kozel. Plzeňský Prazdroj, a. s. zaměstnává 2 694 lidí ve svých pivovarech v Plzni, Nošovicích, Velkých Popovicích a ve 13 obchodně distribučních centrech v celé České republice. Řídí také slovenský Pivovar Šariš, a.s., číslo 2 na slovenském pivním trhu. Plzeňský Prazdroj a Šariš představují dohromady nejvýznamnější subjekt pivovarnického průmyslu ve střední a východní Evropě. Plzeňský Prazdroj patří do mezinárodní pivovarnické skupiny SABMiller. plc, druhé největší na světě. Vlajkovou loď SABMiller představuje značka Pilsner Urquell.

Praha