Pivovarské muzeum v Plzni oživuje tradici pivních známek

11.9.2006 Ostatní

Pivovarské muzeum v Plzni vydalo vlastní pivní známku. Jde o připomínku zvláštního účelového platidla používaného v českých pivovarech. Zaměstnanci za něj dostávali zaměstnanecké nebo-li deputátní pivo na sklonku 19. a v první polovině 20. století. Známky zhotovené ze stříbra, mědi nebo mosazi jsou určeny nejen sběratelům, ale také veřejnosti a návštěvníkům Pivovarského muzea v Plzni a Návštěvnického centra Plzeňského Prazdroje, kde je možné známky zakoupit.



Pivní známky Pivovarského muzea v Plzni – stříbro, měď a mosaz (2006)


Odkud se vzaly a jaké byly pivní známky v českých pivovarech


Pivovarské známky, ponejvíce kovové, byly v našich pivovarech používány převážně ve druhé polovině devatenáctého a v první polovině dvacátého století, i když poslední známky se používaly ještě na jeho konci.


Nárok sládka a chasy na deputátní pivo byl v pivovarských zvyklostech zakotven již daleko dříve a pivo náleželo až donedávna k naturálním požitkům, jimiž byla kromě mzdy odměňována vykonaná práce. Protože pivo nelze skladovat dlouhodobě, bylo výhodné zavedení poukázek směnitelných postupně.


Devatenácté století přineslo pronikavé změny v technologii výroby piva, v technickém vybavení pivovarů a v organizaci práce. Rostl objem výroby a počet dělníků, takže zvětšující se cirkulace „poukázek“ na pivo kladla na jejich počet a fyzickou podstatu stále větší nároky. Výsledkem bylo zavedení pivních známek a nárok zaměstnanců pivovarů na domácí pivo byl obsažen i v postupně se objevujících kolektivních smlouvách. Teprve od té doby lze hovořit o pivu deputátním.


Až tři litry piva na dělníka na den


Množství deputátního piva bylo stanoveno praktikantům a úřednicím na 1 litr, ostatním úředníkům 3 litry denně; ženám a mladším dělníkům do 17 let 1 litr, ostatním kategoriím dělnictva 3 litry denně, později ženám a mladším dělníkům od 16 do 18 let 1 litr, ostatním dělníkům 3 litry denně.


Objemová míra na známkách byla nejčastěji uváděna v litrech a jejich násobcích či zlomcích, řidčeji (u starších známek) v mázech.


Kromě známek, které byly poukázkou na pivo, používaly pivovary i známky zálohové, především na láhve. Zdaleka ne všechny pivní známky byly známkami pivovarů – jsou dochovány pivní známky hostinců, velkostatků, cukrovarů, železáren, dolů,  textilek aj.


Pivní známky používané v českých pivovarech:



  • na kontrolu výdeje domácího piva (naprosto převládající typ, po roce 1919/1920 šlo o známky deputátní)

  • výčepní (užívané v pivovarských restauracích)

  • na spropitné

  • na výdej piva odběratelům – k nim náleží známky s vyznačenou vysokou  hodnotou objemové míry

Vedle pivních známek se objevovaly známky na mláto, známky zálohové (na láhve, na sudy), známky na led (více o ledu a dřívějším chlazení piva viz tiskový materiál Plzeňského Prazdroje „Jak se chladilo dříve a nyní“ ze srpna 2006, který můžete najít zde) a také známky reklamní a známky chmelové.


Ukázky historických známek plzeňských pivovarů a plzeňské ledárny



Více o Pivovarském muzeu
Pivovarské muzeum v Plzni je nejstarší svého druhu na světě a jediné odborné pracoviště svého druhu v České republice. Dokumentuje příběh piva od samých počátků ve starověku až po vznik velkých průmyslových pivovarů. Je umístěno v původním středověkém právovárečném domě a jeho součástí jsou například pozdně gotická sladovna, hvozd nebo dvouúrovňové ležácké sklepy s lednicí, které ústí do plzeňského podzemí. Kromě toho zde najdete i unikátní funkční miniaturní model pivovaru či sbírku lahví a korbelů. Součástí muzea je i šenk Na Parkánu.


Použité prameny:
Jaroslav Likovský a Zbyněk Likovský, Známky českých pivovarů, ČNS Hradec Králové 1985
Zbyněk Likovský, Známky českých pivovarů (2), ČNS Hradec Králové 1990
Obrázky známek: sbírky Pivovarského muzea v Plzni


Kontakt:


Jiří Hána
377 224 955
Historik Pivovarského muzea v Plzni


Lucie Roztočilová
724 617 824
Oddělení firemních vztahů


Poznámky pro editory:



  • S celkovým prodejem více než 10,2 milionu hektolitrů v kalendářním roce 2005 a s exportem do více než 50 zemí celého světa je Plzeňský Prazdroj, a. s., předním výrobcem piva v regionu a největším exportérem českého piva.
  • Plzeňský Prazdroj, a. s., je členem globální skupiny SABMiller plc, druhého největšího výrobce piva na světě, s pivovarnickými aktivitami či distribucí ve více než 60 zemích světa napříč 5 kontinenty. Pilsner Urquell je mezinárodní vlajkovou lodí portfolia značek SABMiller. Hlavními značkami Plzeňského Prazdroje v ČR jsou Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast a Velkopopovický Kozel.
  • Aktivity Plzeňského Prazdroje pro návštěvníky Plzně a plzeňského pivovaru zahrnují Návštěvnické centrum na nádvoří pivovaru, návštěvnickou trasu a také Pivovarské muzeum v centru města. Pivovar se stal společenským centrem regionu, místem pořádání nejrůznějších kulturních, vzdělávacích i prezentačních akcí.

Plzeň