Bednáři Plzeňského Prazdroje vyrobili první dřevěnou káď po 35 letech

23.1.2008 Ostatní

Bednáři v pivovaru Plzeňského Prazdroje dnes dokončili novou dřevěnou kvasnou káď a instalovali ji v pivovarských sklepích. Předtím byla poslední dřevěná káď vyrobena v roce 1973. Pivo Pilsner Urquell zrající v dubových sudech ve sklepním skanzenu není jen součástí ochutnávek pro návštěvníky, ale hlavně slouží jako podklad k trvalému porovnávání s pivem vyráběným dnes v moderních technologických zařízeních.

 

Nejstarší káď, která se nyní nachází ve sklepním skanzenu plzeňského pivovaru, pochází z roku 1897. Naposledy vznikla nová káď v roce 1973, tzn. jejich výroba byla obnovena po 35 letech. Po dokončení nové kádě již plzeňští bednáři pracují na další. „Ve sklepích Plzeňského Prazdroje se nachází celkem 47 dřevěných kvasných kádí, postupně je všechny plánujeme vyměnit za nové,“ říká bednářský mistr Josef Hrůza.

„Pivo Pilsner Urquell vyráběné v současném technologickém zařízení musí mít naprosto stejnou chuť a další vlastnosti jako mělo pivo vyráběné před sto lety ve dřevěných kádích a sudech. Proto tuto část provozu udržujeme a neustále obnovujeme," uvedl Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje, při dnešním slavnostním křtu nové kádě pivem.

Bednářské a bečvářské dílny, ve kterých bednáři vyráběli dřevěné kádě a sudy, tvořily ještě v nedávné minulosti zcela neodmyslitelnou součást pivovarů. Začátkem 20. století se v pivovarských sklepích v Plzni používalo na 9000 dubových sudů a kádí. Bednářství se jako tvořivý obor rozvíjelo zhruba do poloviny 20. století, kdy jeho postupný útlum přivodilo užívání kovových nádob v domácnostech i průmyslové výrobě.

Velká bednářská výroba skončila v Plzeňském Prazdroji s přechodem na modernější výrobu v roce 1992. Plzeňský pivovar je však jedním z posledních míst v Evropě, kde se toto tradiční řemeslo zachovává a dále se rozvíjí. Díky partě devíti bednářů, kteří se stále starají o sudy a kádě, může pivovar ve svých sklepích udržovat v malém objemu tradiční způsob výroby nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell.

Běžnou pracovní náplň bednářů v plzeňském pivovaru dnes tvoří:

  • Pravidelná údržba dřevěných sudů a kádí:
    • výměna dřeva – tzv. dužin (nejsou chemicky ošetřeny),
    • čištění a smolení sudů,
    • čištění kádí a 
    • manipulace se sudy (vysklepování), doprava zpět do sklepa (sedlání)
  • Výroba dřevěných výrobků pro prodejnu suvenýrů
  • Nově také výroba ležáckých sudů a kvasných kádí

Na výrobu pivních sudů a kádí se používá výhradně dubové dřevo, které by mělo před použitím schnout nejméně osm let. Životnost sudu je 40 – 80 let.

Kontakt:
Jiří Mareček
tiskový mluvčí
724 617 219

x x x

  • Aktivity Plzeňského Prazdroje pro návštěvníky Plzně a plzeňského pivovaru zahrnují Návštěvnické centrum na nádvoří pivovaru, návštěvnickou trasu, stáčírnu a také Pivovarské muzeum v centru města. Návštěvníkům slouží  restaurace Na Spilce v areálu pivovaru – v létě s venkovní zahrádkou, prodejna dárkových předmětů, reprezentační prostory a konferenční centrum. Pivovar se stal společenským centrem regionu, místem pořádání nejrůznějších kulturních, vzdělávacích i prezentačních akcí.
  • S celkovým prodejem 10,7 milionu hektolitrů v kalendářním roce 2006 (včetně licenčních výrob v zahraničí) a s exportem do více než 50 zemí celého světa je Plzeňský Prazdroj, a. s., předním výrobcem piva v regionu a největším exportérem českého piva. Hlavními značkami Plzeňského Prazdroje v ČR jsou Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast a Velkopopovický Kozel.
  • Plzeňský Prazdroj, a. s., je členem globální skupiny SABMiller plc. Pilsner Urquell je mezinárodní vlajkovou lodí portfolia značek SABMiller.

Plzeň