Veřejnost obohatila sbírky Pivovarského muzea

2.4.2008 Ostatní

Lidé pomohli zdokumentovat, kam a jak se dřív chodilo na pivo

V prosinci 2007 se Pivovarské muzeum v Plzni obrátilo na veřejnost s prosbou o spolupráci při doplnění sbírky fotografií dokumentujících českou pivní kulturu během uplynulého století. Do muzea nakonec dorazilo bezmála 100 fotografií a pohlednic z let 1900 – 1990, řada z nich s výrazným přínosem pro poznání dobových zvyků a reálií. Výběr ze získaných fotografií si může veřejnost prohlédnout na výstavě v Pivovarském muzeu od 1. do 27. dubna.

„Za pomoc při sbírce bych rád poděkoval veřejnosti, zaměstnancům Plzeňského Prazdroje i majitelům vybraných hospod a restaurací na Plzeňsku, kteří vyvěsili ve svých provozovnách plakáty s naší výzvou,“ říká Jiří Hána, vedoucí oddělení oborové historie Pivovarského muzea.

Vybrané příspěvky představí Pivovarské muzeum veřejnosti od 1. do 27. dubna 2008 na výstavě, která je i první akcí celoročního tématického programu Pivovarského muzea s názvem "Jak dlouho se točí, aneb Historie pohostinství v Plzni".

Archiv Jaroslava Staňka z Nýrska (štamgasti nýrské hospody z r. 1934)

Archiv pana Kozáka z Klatov (restaurace Stará Rychta v Klatovech)

Archiv PhDr. Mileny Horálkové z Prahy (hospoda U Mušketýrů z Březí u Týna nad Vltavou)

M. Šuranská (hospoda Sport v Babicích)
Archiv paní Šuranské (hospoda Sport v Babicích)

Zvláště zajímavé obrázky poskytli například Plzeňané Marta Langrová (hospoda U Husince v Plzni), Emilie Lejčková (denní hosté v Lejčkově restaurantu v Bolzanově ulici v Plzni) a Jiří Patík (německý restaurant Zur Hütte ve Spandau), Jaroslav Staněk z Nýrska (štamgasti a personál nýrské hospody z r. 1934), pan Kozák z Klatov (restaurace Stará Rychta v Klatovech) nebo PhDr. Milena Horálková z Prahy (hospoda U Mušketýrů z Březí u Týna nad Vltavou). Unikátní sérii fotografií babické hospody ze 70. let zaslala M. Šuranská.

Všichni poskytovatelé fotografií z řad veřejnosti získávají volný vstup do Pivovarského muzea a Návštěvnického centra Plzeňského Prazdroje. Dárce tří nejlepších fotografií (J. Patík z Plzně, p. Kozák z Klatov a M. Šuranská z Babic) navíc čeká celodenní zážitek v pivovaru, kde absolvují exkluzivní kurs tzv. Pivního znalce (Beer Connoisseur) pod vedením staršího obchodního sládka Václava Berky.

Pivovarské muzeum je jediným odborným pracovištěm svého druhu v Česku. Dokumentuje historii piva od jeho prapočátků ve starověku, zejména ale uchovává historické předměty a obrazovou dokumentaci dějin českého pivovarnictví. Muzeum již shromáždilo četné sbírky především z druhé poloviny 19. století a první poloviny 20. století. Hlavním cílem výzvy k veřejnosti bylo doplnit fotografie z druhé poloviny 20. století, z níž má muzeum zatím velmi málo obrazových materiálů zachycujících tehdejší pivní kulturu.

Kontakt:
Jiří Hána
724 618 357
vedoucí oddělení oborové historie
Pivovarské muzeum v Plzni
Veleslavínova 6, 301 14 Plzeň

x x x

  • Pivovarské muzeum v Plzni se nalézá v původním právovárečném domě, který se zachoval ve své autentické podobě.
  • Bylo otevřeno již v roce 1959, u příležitosti 100. výročí ochranné známky Plzeňské pivo. Myšlenka na zřízení Pivovarského muzea je však ještě starší, pochází z roku 1929. Z hlediska pojetí a šíře expozice jde o světový unikát.
  • Posláním muzea je dokumentace a mapování historie pivovarnictví bez teritoriálního vymezení. Expozice představuje dějiny pivovarnictví od starověku po novověk. Přibližuje návštěvníkům způsob přípravy a konzumace piva u starověkých civilizací Mezopotámie a Egypta a dále u evropských kultur Řeků, Římanů, Germánů, Keltů a Slovanů. Nabízí také informace o počátcích a vývoji českého pivovarnictví a řemesel a technologií s ním spojených.
  • Ročně navštíví Pivovarské muzeum přes 40 000 návštěvníků z celého světa.
  • Pivovarské muzeum se věnuje odborné, publikační a vědecké činnosti. Kromě toho však pořádá a účastní se nejrůznějších kulturních, vzdělávacích i prezentačních akcí.

Plzeň