Plzeňský pivovar má nového bednářského tovaryše

Příběh bednářského řemesla má dalšího pokračovatele

Tradiční smolení sudů se letos zúčastní nově jmenovaný bednář. Jaroslav Zajíček se zaškoloval tři roky a osvojil si náročné řemeslné úkony včetně vysklepování a nasklepování kádí a ležáckých sudů a oprav těžkých dubových nádob. Nyní může slavnostně převzít výuční list a tradiční bednářskou zástěru od zkušených bednářských kolegů a doplnit tak partu, která čítá osm řemeslníků.

Pasování Jardy zajíčka na bednáře je spojeno s podzimním smolením ležáckých sudů. Tímto druhým letošním smolením zakončí bednáři úspěšný rok, ve kterém mimo jiné po více než 35 letech vyrobili první dvě kvasné kádě. V posledních třech letech navíc přibyli postupně tři tovaryši, a tak tradice bednářství v Plzeňském pivovaru zdárně pokračuje. Milníkem na cestě k udržení a rozvoji tradičního pivovarského řemesla byl rok 2007, kdy byla otevřena nová bednářská dílna. Plzeňský pivovar je jedním z posledních míst v Evropě, kde se zachovává tradiční bednářské řemeslo.

Pivo Pilsner Urquell bylo prvním spodně kvašeným ležákem na světě. Od doby uvaření první várky už uplynulo 166 let, varní a výrobní postupy jsou ale pořád stejné. "I naše pivo chutná stále stejně, jak ukázalo měření Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského a švýcarské Labor Veritas z Curychu, poté co porovnaly aktuální analýzy s výsledky z roku 1897. Tradice pro nás tedy není něčím, co bychom oprašovali ve vitríně; řemesla a tradiční receptury na vaření piva jsou každodenní přítomností. Ostatně se o tom přesvědčují i návštěvníci, kterých přijede do pivovaru v průměru patnáct tisíc měsíčně. A všichni mohou ochutnat pivo, které leželo v dubových sudech a kádích, které máme díky naší bednářské partě," říká Jindřiška Eliášová z Plzeňského Prazdroje.

Životnost ležáckého sudu je při důkladné údržbě okolo osmdesáti let, ve sklepích Prazdroje jsou ale i kádě starší sta let. Pivovar udržuje ve sklepích jedno dřevěné oddělení, kde v malém objemu kvasí a dokvašuje pivo Pilsner Urquell. Nefiltrovaný a nepasterovaný ležák ochutnávají turisté, slouží ale především jako měřítko při porovnávání chuti s pivem kvasícím v cilindrokónických tancích.

Bednářské znalosti a dovednosti se předávají každodenní prací a nejsou zaznamenány na papíře. I dnes pivovarští bednáři vyrábí sudy a kádě ručně, stejně jako jejich předkové před sto lety.

Jak se cech bednářů rozrůstal
Mezi učně bednářského řemesla se v minulosti zařadili tři bývalí truhláři s bohatými zkušenostmi v práci s dřevem.
2006 – učeň Martin Sládek se stal tovaryšem
2007 – Michal Řehořek
2008 – Jarda Zajíček

Kontakt:
Jiří Mareček
Plzeňský Prazdroj
724 617 219

• Řemeslo bednářské a bečvářské patřilo k pivovarům zcela neodmyslitelně. Začátkem 20. století se v pivovarských sklepích v Plzni používalo na 6.000 dřevěných sudů a kádí.
• V 60. letech 20. století začal útlum bednářství způsobený užíváním kovových nádob v domácnostech i průmyslové výrobě.
• V době největší slávy řemesla pracovalo v plzeňském pivovaru na 150 bednářů, dnes je jich 8.
• Plzeňský Prazdroj podporuje bednářské řemeslo s cílem uchovat kulturní dědictví, spojené s historií pivovarnictví
• 11. září 2007 dostali bednáři v Plzeňském Prazdroji novou dílnu v budově bývalé říční vodárny

Plzeň