Historický koňský povoz prošel rekonstrukcí a znovu vyjel do ulic Plzně

15.12.2008 Ostatní

Plzeňský pivovar používal koňské povozy k dopravě od svého založení. Po druhé světové válce do roku 1957 jezdily už jen po areálu pivovaru. Pak bylo užívání koní zrušeno a znovu se na plzeňských ulicích objevili až v roce 1990. Z pěti spřežení vydrželo jen jedno. Až do jara 2006 na jeho kozlíku seděl Jan Šůs, legendární plzeňská postava. Po jeho smrti uchopila opratě dcera Jana Míčová, která se rozhodla opustit práci ekonomky a pokračovat v tradici svého otce, známé po celé Plzni.

Čas se však nepříznivě podepsal na technickém stavu koňského povozu. Plzeňský Prazdroj proto za bezmála 400.000 korun zajistil kompletní rekonstrukci povozu.

Jak probíhala rekonstrukce povozu
Nejprve bylo nutné provést přesné zaměření povozu a detailně zpracovat grafický návrh nové podoby formou trojrozměrného modelu. Užitečné byly i historické podklady z pivovarského muzea. Design vychází z historických fotografií, co se nedohledalo v historických pramenech, bylo citlivě zrekonstruováno – např. plachta. Přípravy designu a konceptu trvaly 15 měsíců. Samotná renovace povozu začala letos v říjnu a sedm týdnů na ní nepřetržitě pracovalo několik řemesel – klempíř, kovář, umělecký truhlář a šičky autoplachet.

Při renovaci byl povoz "rozebrán do posledního šroubku". Při speciálním tlakovém čištění základní ocelové konstrukce s pomocí písku se ukázalo, že konstrukce byla natřena více než patnácti vrstvami laku. Na konstrukci bylo na několika místech také vyraženo výrobní datum – rok 1942. Vady na konstrukci vzniklé léty provozu byly opraveny a některé díly nově nahrazeny. Staré dřevěné části povozu nahradilo kvalitní dubové dřevo. Na voze jsou nově také výklopné bočnice a odnímatelné lavice, které umožňují po drobné úpravě i přepravu 8 osob v nákladovém prostoru povozu.

Pokračovatelkou povoznické tradice je Jana Míčová z rodiny Šůsů
Koncem listopadu byl zrenovovaný povoz předán majitelům, manželům Míčovým. Povoz, který táhnou kobylky Barna a Bajka, nyní jezdí třikrát do týdne s nákladem pivních sudů po trase "U Mansfelda" – radnice – "U Švejka" – "Pod Parkánem" – Františkánská zahrada, a udržuje tak v povědomí Plzeňanů již téměř zaniklou živnost a tradici.

"S novým valníkem se jezdí dobře, má teď dobré pérování a na novém polstrování se sedí pohodlněji. Ovládání povozu se ale nezměnilo, je to náš starý dobrý valník, i když zrekonstruovaný," říká Jana Míčová, která s povozem jezdí i na svatby, masopusty, folklórní slavnosti jako jsou akce baráčnických obcí, Svatováclavské nebo Tříkrálové jízdy, kdy vezla dokonce plzeňského biskupa Františka Radkovského.

Technický popis povozu a rekonstruovaných částí:

  • Před renovací byl dřevěný jen kozlík a ložná plocha, bočnice byly z kovových tyčí – nyní vše z trvanlivého dubového dřeva.
  • Dříve šlo vozit jen náklad, nyní dvě odnímatelné lavice pro 8 osob.
  • Lavice i kozlík jsou polstrované (šedostříbrná mikroplyš).
  • Původní pneumatiky byly zpuchřelé a tento rozměr již žádný výrobce dlouhá léta nevyrábí. Proto renovátoři použili malá kola od traktoru a do jejich středu umístili výměnnou poklici s imitací loukoťových kol.
  • Rezervní kolo i hever se nachází ve speciální bedničce pod povozem.
  • Povoz má ruční brzdu, jejíž páka je umístěna na pravé straně na kozlíku. Brzda je zpřevodovaná na zadní kola, ve kterých jsou bubnové brzdy.
  • U kozlíku je schránka na nářadí.
  • Na valník se vejde 30 KEG sudů.

Kontakt:
Jiří Mareček
Tiskový mluvčí
724 617 219

Poznámky pro editory:

  • S celkovým prodejem 10,9 milionu hektolitrů v kalendářním roce 2007 (včetně licenční výroby v zahraničí) a s exportem do více než 55 zemí celého světa je Plzeňský Prazdroj předním výrobcem piva v regionu a největším exportérem českého piva.
  • Plzeňský Prazdroj, a. s., je členem globální skupiny SABMiller plc. Pilsner Urquell je mezinárodní vlajkovou lodí portfolia značek SABMiller.
  • SABMiller plc je jedna z největších světových pivovarnických společností, s pivovarnickými aktivitami či distribucí ve více než 60 zemích světa napříč šesti kontinenty.

Plzeň