Plzeňský pivovar je jedním z posledních míst v Evropě, kde se zachovává tradiční bednářské řemeslo. Milníkem na cestě k udržení a rozvoji tradičního pivovarského řemesla byl rok 2006, po téměř 40 letech složil bednářskou zkoušku první absolvent interního programu „Záchrana historického řemesla“. O rok později zde byla otevřena i nová bednářská dílna. Karel Franěk se dnes stal dalším „novodobým“ mistrem bednářského řemesla a absolventem tříletého zaškolení v plzeňské bednářské dílně. Mladí bednáři postupně nahrazují odcházející staré mistry a tradice bednářství v Plzeňském pivovaru zdárně pokračuje.

„Díky bednářům, kteří se stále starají o sudy a kádě, může pivovar ve svých sklepích udržovat v malém objemu výrobu piva Pilsner Urquell stejným způsobem, jako to dělal Josef Groll v roce 1842. Životnost ležáckého sudu je při důkladné údržbě okolo osmdesáti let, ve sklepích Prazdroje ale máme i kádě starší sta let,“ říká Jindřiška Eliášková z oddělení návštěvnictví Plzeňského Prazdroje.

Pivo zrající v dubových sudech není jen součástí nabídky pro návštěvníky, ale slouží též jako podklad k trvalému vyhodnocování chuťového profilu, kvality a dalších vlastností piva Pilsner Urquell – pro porovnání se současnou výrobou „nahoře“. Proto jsou bednáři pro pivovar důležití i dnes, v době moderního technického vybavení..

„Bednáři velmi dobře demonstrují to, co je tady v pivovaru cítit na každém kroku – úctu k ohromné tradici a historii našeho plzeňského piva. Proto už více než 160 let důsledně dodržujeme varní postupy, receptury, a používáme nejlepší české suroviny, aby naše pivo chutnalo stále stejně a stále báječně. Z úcty k tradici a proto, abychom si byli jistí stále stejnými charakteristikami piva Pilsner Urquell, proto tu také máme bednáře,“ dodává Jindřiška Eliášková.

Pasování bednářských mistrů dříve a nyní

Dříve musel bednářský učeň být synem počestných rodičů – čestného zaměstnání. Toto povolání nemohl vykonávat syn metaře, kata či hlídače dřeva. Při vyučení musel učeň pozvat mistry, vyběhnout na ulici s křikem „hoří!“, ostatní učni jej polili studenou vodou a pak následoval přípitek. Tímto obřadem byl učeň zasvěcen do řemesla a jeho cechu. Oproti tomu dnes je učni přečteno bednářské naučení, dostane výuční list po tříletém bednářském zácviku a pohlavek jako tradiční uvítání do bednářského cechu. Dnešní bednáři se rekrutují z řad zkušených truhlářů, kteří se zmíněné tři roky učí bednářskému řemeslu v pivovaru.

Poznámky pro editory:

• Řemeslo bednářské a bečvářské patřilo k pivovarům zcela neodmyslitelně. Začátkem 20. století se v pivovarských sklepích v Plzni používalo na 6.000 dřevěných sudů a kádí.

• V 60. letech 20. století začal útlum bednářství způsobený užíváním kovových nádob v domácnostech i průmyslové výrobě.

• V době největší slávy řemesla pracovalo v plzeňském pivovaru na 150 bednářů, dnes je jich 7

• Plzeňský Prazdroj podporuje bednářské řemeslo s cílem uchovat kulturní dědictví, spojené s historií pivovarnictví.

Kontakt:
Jiří Mareček
Plzeňský Prazdroj
724 617 219

Plzeň