Prazdroj nechá diváky nahlédnout pod pokličku. Kamery budou snímat proces vaření piva

Už víc než 200 dní můžou diváci sledovat netradiční slow TV, která mapuje celý proces výroby piva od zasetí ječmene až po stočení v pivovaru. Osvětový projekt Plzeňského Prazdroje, do kterého jsou zapojení zemědělci i pivovarníci, se nyní po více než půl roce přesouvá z chmelnice a pole s ječmenem do plzeňského pivovaru. Lidé tak nahlédnou do sladovny, otevře se jim varna – srdce pivovaru, nebo stáčírna, odkud plzeňský ležák putuje do celého světa. Uvidí jedinečné záběry přímo z výroby, kam se běžný návštěvník nedostane. Hotové pivo z letošní sklizně pak bude na přelomu listopadu a prosince.

Přímý přenos pivní slow TV s názvem „280 dní piva“ běží od letošního března na stránkách jaksevaripivo.cz. První kamera, která zabírala více než 200 dní pole s ječmenem u Hradce Králové, nově nabízí divákům pohled do sladovny plzeňského pivovaru, kde v příštích dvou týdnech uvidí navážení sladovnického ječmene. Druhá kamera se z chmelnice u Žatce přesune do pivovaru na přelomu září a října, kdy odvysílá první záběry z procesu máčení ječmene.

„Když se řekne pivo, tak si všichni představí orosený půllitr. Málokdo ale vidí, co všechno se za ním skrývá. Mnohaměsíční práci a péči zemědělců o to, aby chmel a ječmen vyrostly a měly odpovídající pivovarnické parametry. A samozřejmě i množství lidí a procesů přímo v pivovaru. Nejsou to dny, ani týdny, je to tři čtvrtě roku, díky kterým si pak lidé můžou vychutnat hotové pivo. Celý ten proces mapujeme a diváci ho mohou sledovat spolu s námi. Po dlouhých měsících na polích nyní přichází na řadu náš plzeňský pivovar,“ říká Václav Berka, emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje.

Půl roku růstu, práce i rozmarů počasí

Zhruba šest měsíců kamery zaznamenávaly, jak ječmen a chmel rostou, i všechny klíčové zemědělské práce. Na jaře pracovníci na chmelnici v přímém přenosu ručně zaváděli přibližně čtvrt milionu drátků, po kterých rostliny šplhaly vzhůru. Pozorný divák si pak mohl v červnu všimnout, že rostlina chmele denně povyrostla až o 15 centimetrů. V červenci naopak nastalo období, kdy musela veškerou sílu vrhnout do růstu chmelových šišek. Tomu ale letos výrazně nepřálo počasí. „Chmelnice již od časného jara čelila mimořádnému suchu, když měsíční úhrny srážek v březnu a dubnu nepřekročily 15 mm. Běžný standard je u nás v tomto období přitom 65 mm. Koncem června jsme navíc čelili vlně extrémních veder, kdy teploty vysoce přesahovaly 35 stupňů. I proto je letošní sklizeň chmele podprůměrná,“ popisuje pěstitel chmele Aleš Mašanský z farmy Loužek Obora.

Propagace kvasinek i dlouhé zrání

Posledních zhruba 80 dní bude slow TV přenášet samotný proces výroby piva v plzeňském pivovaru. Nejprve diváci uvidí sladovnu, kam se začne navážet letošní sladovnický ječmen. Kamery budou postupně sledovat přejímku ječmene do sila, poté jeho namáčení, klíčení v saladinových skříních a přesun vyrobeného sladu do varny. Jedna z kamer ukáže také laboratoř v pivovaru, kde probíhá takzvaná propagace kvasinek, což je jejich řízené množení. Právě kvasinky tvoří v pivu alkohol. „Diváci budou mít možnost nahlédnout také do srdce pivovaru, tedy na varnu, kde uvidí celý proces vaření piva, který trvá několik hodin. A zvlášť u našeho plzeňského ležáku jde o náročný a dlouhý proces, protože používáme třírmutový postup, kdy vodu spolu s rozšrotovaným sladem třikrát povařujeme,“ vysvětluje Václav Berka.

Delší období v listopadu bude patřit záběrům na cylindrokónické tanky, v nichž probíhá kvašení a ležení piva. Ve finále pak diváci uvidí stáčení hotového piva na moderní stáčecí lince, která má kapacitu 60 000 lahví za hodinu, tedy zhruba milion lahví za den.

„Výrobu piva prostě nejde uspěchat. Takže první pivo uvařené z letošního chmele a ječmene vyrazí za lidmi počátkem prosince. Teprve v tu chvíli se 280 dní dlouhá cesta k plzeňskému ležáku, která odstartovala brzy na jaře, uzavře,“ dodává Václav Berka.

Poznámka pro editory: 

• Osvětový projekt „280 dní cesty piva“ běží na stránkách cz. Plzeňský Prazdroj se spojil se dvěma partnery, zemědělskou skupinou JTZE a farmou Loužek Obora. Na poli s ječmenem nedaleko Hradce Králové a na chmelnici na Žatecku instaloval kamery, které od března až do září nepřetržitě sledovaly nejen, jak plodiny rostou, ale také všechny kroky vedoucí k úspěšné sklizni. Kamery tak v přímém přenosu představily všechny klíčové práce, například drátkování a zavádění chmele, průběžnou péči o rostliny nebo sklizeň, která u ječmene probíhá zpravidla v červenci a na chmelnicích od druhé poloviny srpna do září. Na podzim se celý příběh vzniku piva přesouvá do plzeňského pivovaru. Kamery budou sledovat sladovnu, přípravu sladu a následně i varnu a vlastní výrobu piva.
• Projekt se v rámci webové stránky cz nesoustředí jen na přímý přenos trvající zhruba tři čtvrtě roku, ale nabízí i celou řadu informací a souvislostí vztahujících se k pěstování chmele a ječmene i k výrobě piva a oboru pivovarnictví.
• Dvacítka vybraných pivních fanoušků se na klíčová místa výroba může od léta podívat nejen prostřednictvím kamer, ale i osobně. Vítěze soutěže „Po stopách pivních surovin“, která běží na facebookovém profilu Plzeňského Prazdroje, zve pivovar každý měsíc na exkluzivní tematické prohlídky. V prvním kole vítězové navštívili chmelnici, v září se vydají po stopách plzeňské vody. V říjnu se úspěšní soutěžící seznámí s příběhem ječmene a výroby sladu a v listopadu nahlédnou do tajemství pivovarských kvasinek.
• S exportem do téměř 50 zemí celého světa je Plzeňský Prazdroj lídrem mezi výrobci piva v regionu a největším exportérem českého piva. 
• Plzeňský Prazdroj získal v roce 2025 v žebříčku aliance Byznys pro společnost TOP Odpovědná firma druhé místo v hlavní kategorii „TOP odpovědná velká firma“ a také první místo v oborové kategorii „TOP odpovědná firma v oblasti reportingu“ nebo druhé místo v kategorii „TOP odpovědná firma: Komunikace pro udržitelnost“.