Déšť pomohl jenom krátkodobě. Radegast a VÚV upozorňují: sucho v Česku přetrvává a může se ještě prohloubit

17.6.2026 Radegast

Česká republika čelí tlaku sucha, které ještě umocnilo letošní jaro, jedno z nejteplejších v historii měření. Přestože srážky z posledních týdnů situaci krátkodobě zlepšily, nedostatek vody v krajině přetrvává a bez dalšího deště hrozí jeho prohloubení. Na Světový den boje proti suchu, který připadá na 17. června, proto Pivovar Radegast spolu s Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. Masaryka upozorňuje, že nejde o jednorázový výkyv, ale o dlouhodobý trend, na který je potřeba reagovat systematicky a ve spolupráci napříč celou společností.

Letošní jaro podle meteorologů patřilo k nejteplejším v historii měření, což vystavilo české zemědělství i lesy silnému suchu. Ačkoli vydatnější deště v posledních dnech přinesly zlepšení, na velké části území nadále přetrvává snížená půdní vláha a horší dostupnost podzemních zdrojů vody. Bez dalších srážek podle expertů z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka (VÚV) hrozí rychlý návrat sucha.

I přes aktuální srážky je situace v české krajině napjatá. Déšť sice krátkodobě zlepšuje stav na povrchu, ale hlubší zásoby vody se doplňují jen velmi pomalu. Právě ty jsou přitom klíčové pro stabilitu vodních zdrojů i fungování celé krajiny v dalších měsících,“ upozorňuje Libor Ansorge, náměstek ředitele pro výzkumnou a odbornou činnost VÚV. Data systému HAMR, na kterém ústav spolupracuje, potvrzují, že vody v půdě je méně a krajina se nachází v dlouhodobém deficitu.

Dopady jsou viditelné v celé krajině

Nedostatek vody dopadá nejen na zemědělství, ale také na lesy a vodní zdroje. Půda v mnoha oblastech zůstává vysušená a krátkodobé deště pomáhají spíše jen v její svrchní vrstvě. Sucho tak ohrožuje stabilitu krajiny, produkci plodin i dostupnost vody pro obce závislé na lokálních zdrojích. Zároveň se ukazuje, že extrémy počasí, jako je kombinace sucha, vysokých teplot a lokálních přívalových srážek, zvyšují tlak na celý ekosystém.

Na tuto situaci reaguje i Pivovar Radegast, který se problematikou vody dlouhodobě zabývá. Vedle úspor ve výrobě se zaměřuje především na opatření přímo v krajině – podporu tůní, mokřadů a dalších projektů, které pomáhají vodu zadržet tam, kde je nejvíce potřeba. V rámci iniciativy Boj o vodu si proto pivovar stanovil jasný závazek: do roku 2030 vrátit do české krajiny tolik vody, kolik sám spotřebuje při výrobě piva. „Chceme  tím zdůraznit, že vedle velkých opatření hraje v krajině zásadní roli i přístup jednotlivců. Každý z nás může přispět například zachytáváním dešťové vody, šetrným hospodařením v domácnosti nebo péčí o své okolí. Právě kombinace systémových změn a každodenních návyků je podle nás klíčem k tomu, aby voda v české krajině zůstávala i do budoucna,“ vysvětluje Josef Jalůvka, senior brand manažer značky Radegast.

Radegast vrací vodu do krajiny a zapojuje veřejnost

Radegast se snaží problematiku vody přibližovat i široké veřejnosti. „Chceme ukázat, že proti suchu můžeme bojovat kombinací dlouhodobých projektů v krajině i konkrétních kroků, které může udělat každý z nás,“ dodává Josef Jalůvka. Právě proto toto téma dlouhodobě propojuje s konkrétními aktivitami, které mají přímý dopad v krajině i každodenním životě. Na důležitost vody letos spolu s Radegastem znovu upozornil i kajakář a olympijský medailista Vavřinec Hradilek, který se po dvou letech symbolicky vrátil na Nuselské schody. Připomněl tak svůj ikonický sjezd schodů na kajaku a zároveň představil, čím na něj letos naváže – a sice sérií „bezvodních“ sportovních výzev. Jejich prostřednictvím ukáže, jak absurdní by bylo fungovat bez vody a proč je důležité se o ni starat. Více informací o konkrétních aktivitách pivovaru Radegast naleznete na webové stránce www.bojovodu.cz.

Poznámky pro editory:

  • Pivovaru Radegast se od roku 2008, kdy se na šetření vodou začal systematicky zaměřovat, podařilo snížit spotřebu vody v pivovaru o 45 % a v oblasti hospodárného využívání vody a péče o vodní zdroje tak patří mezi nejlepší pivovary na světě. Zatímco světový průměr spotřeby vody na vyrobený jeden hl piva se udává kolem 4,5 hl a spotřebu vody v českých pivovarech udával Český svaz pivovarů a sladoven za rok 2022 3,4 hl, Pivovar Radegast spotřebuje pouze 2,28 hl vody na 1 hl vyrobeného piva.
  • Vavřinec Hradilek narozený 10. března 1987 v Praze je bývalý český vodní slalomář, kajakář závodící v kategorii K1. Je stříbrným medailistou z Letních olympijských her 2012 v Londýně a mistrem světa v individuální kajakářské disciplíně z let 2013 a 2017. Se značkou Radegast spolupracuje jako její ambasador od roku 2024.
  • Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka (zkráceně VÚV TGM) je veřejná výzkumná instituce zřízená Ministerstvem životního prostředí České republiky. Účel, ke kterému je VÚV TGM, v. v. i., zřízen, vyplývá ze zřizovací listiny a jsou jím výzkum stavu, užívání a změn vodních ekosystémů a jejich vazeb v krajině a souvisejících environmentálních rizik, hospodaření s odpady a obaly a dále odborná podpora ochrany vod, protipovodňové prevence a hospodaření s odpady a obaly, založená na uvedeném výzkumu.
  • Pivovar Radegast v letech 2002 až 2003 vytvořil systém propojených rybníčků, které přírodním způsobem čistí dešťovou a drenážní vodu odtékající z pivovaru. Tyto rybníčky zároveň zvyšují rozmanitost biotopů v nivě řeky Morávky. Proces čištění nastává při průtoku dešťové vody rybníčky, kdy se přirozeným způsobem odbourává zbytkové organické znečištění. Díky tomu každý rok vyčistí průměrně přes 20 velkých bazénů dešťové vody.
  • Součástí šetrného přístupu pivovaru k přírodě je rovněž čistička odpadních vod, kterou Radegast uvedl do provozu už v roce 1995. Nové technologie snižují od té doby znečištění odpadních vod z pivovaru o 91 %.
  • Jako první ve střední a východní Evropě pivovar Radegast zavedl anaerobní UASB systém na předčišťování odpadní vody. V čističce zároveň vzniká i bioplyn, který se dále využívá v kotelně pivovaru jako ekologické palivo k výrobě tepla. Výsledkem jsou nižší emise CO2.
  • Příkladem úspory je projekt opětovného využití vody používané při zkapalňování CO2 vzniklého při kvašení. Voda, která dříve putovala do kanalizace, se využívá v chladícím systému. Tímto opatřením pivovar za deset let ušetřil více než 100 tisíc m3 vody, což odpovídá zhruba objemu 40 velkých plaveckých bazénů. Dále instalací vzduchového kompresoru s uzavřeným chladícím okruhem, který nespotřebovává další a další vodu, Radegast šetří přes 50 tisíc m3 vody za rok.