Prazdroj chce spolu s vědci zachránit nejdůležitější surovinu pro české pivo

Plzeňský Prazdroj přichází se zcela novou inciativou na podporu českého sladovnického ječmene. Ten je zásadní surovinou pro výrobu piva a jeho kvalitu v posledních letech negativně ovlivňují klimatická změna a výkyvy počasí. Vědecko-výzkumný projekt Pro ječmen, na kterém se podílí také Česká zemědělská univerzita, Mendelova univerzita, JTZE a další partneři, je založen na kombinaci postupů regenerativního zemědělství a využití nejmodernějších měřících technologií. Cílem je zajistit ječmenu dostatek živin a vláhy, zvýšit jeho odolnost a pomoci tak pěstitelům se stabilizací sklizní.

Za posledních 30 let se v Česku snížila pěstební plocha sladovnického ječmene skoro o polovinu, aktuálně zaujímá přes 7 % plochy tuzemské orné půdy. I kvůli vlivu klimatické změny se stává pro zemědělce v posledních dekádách riskantní plodinou. Pokud mu počasí nepřeje a nevyhoví vysokým sladovnickým nárokům, jsou pěstitelé nuceni jej prodat za zlomek ceny na krmné účely. „Naším cílem je pomoci zemědělcům se stabilizací kvality ječmene a tím i s lepší předvídatelností sklizní na delší období. To by měl přinést odklon od konvenčního způsobu zemědělství a zavedení regenerativních postupů, které vrátí život do půdy. Základem je, že pole nikdy nezůstane holé a s půdou budeme nakládat maximálně šetrně. Tím rostlinám poskytneme potřebnou podporu, vláhu i živiny. Zvýšení odolnosti půdy a zajištění kvality ječmene by v dlouhodobém horizontu mělo stabilizovat a případně i navýšit objem produkce sladu, který je základem českého piva,“ říká Ivan Tučník, manažer udržitelnosti Prazdroje.

Zásadní plodina nejen pro pivo

Sladovnický ječmen je významnou plodinou pro celé české zemědělství. Pěstuje se na 192 393 hektarech, tedy na ploše 11x větší, než zabírají tuzemské vinice a 40krát větší než české chmelnice. Projekt Pro ječmen má za sebou první pěstební sezónu ve třech lokalitách na Vysočině, Královéhradecku a ve středních Čechách na celkové ploše 213 ha, což odpovídá více než 300 fotbalovým hřištím. Využívá několik postupů regenerativního zemědělství. „Pole jsou neustále oseta nebo pokryta, abychom je ochránili proti erozi a pomocí kořenů půdu prokypřili. Využíváme meziplodiny, které chrání půdu v období mezi pěstováním hlavních plodin a doplňují do ní živiny. Zároveň s půdou zacházíme velmi šetrně, aby docházelo k jejímu minimálnímu narušování, a nerozrušujeme ji hlubokou orbou,“ vysvětluje Tomáš Sojka, agronom ze zemědělské skupiny JTZE, která do projektu poskytla plochy u Jihlavy a Hradce Králové.

Zvolený postup má vést i k navýšení organické hmoty v půdě, což se pozitivně promítne do kvality sladovnického ječmene. „Více kořenů v půdě přispěje k lepšímu vsakování srážek, zadrží vodu a ta zůstane k dispozici pro rostliny. Organická hmota totiž pomáhá změnit strukturu půdy, ta je pak lépe prokypřená a dokáže udržet větší množství vody. To je důležité, protože v blízké budoucnosti budeme čelit častějším výkyvům počasí a udržení půdní vláhy bude mít při delším výskytu sucha vliv na produkci,“ uvádí Vojtěch Lukas z Ústavu agrosystémů a bioklimatologie Mendelovy univerzity v Brně.

Zvýšení podílu organické hmoty v půdě přispěje i k tomu, že výhledově nebude potřeba tak vysoké množství průmyslových hnojiv, kolik se jich v dnešní době používá. „Regenerativní postupy navíc pomáhají vázat v půdě uhlík, který rostliny vytahují z atmosféry, a tím přispívají v boji s klimatickou změnou,“ doplňuje Ivan Tučník.

Na polích zapojených do projektu je uplatňován stejný osevní postup, jako bylo dosud v daných lokalitách zvykem. „Neměnili jsme plodiny, které pěstujeme, ale pouze způsob, jak je pěstujeme. Uplatňujeme osevní postup o čtyřech plodinách. Výzkumnou plochu jsme proto rozčlenili na menší části a v každém roce pěstujeme všechny plodiny zapojené do osevního postupu včetně ječmene,“ doplňuje Jiří Zajíček, ředitel Statků ČZU, které poskytly plochu v Červeném Újezdě u Prahy. „V projektu jsme použili odrůdy sladovnického ječmene, které jsou vhodné pro ochrannou známku České pivo a u nichž předpokládáme odolnost i v podnebí ovlivněném klimatickou změnou v nejbližší dekádě,“ říká Zdeněk Šonšký ze společnosti Limagrain, která je dodavatelem osiv.

 

Pět let měření

Místa, kde experimentální pěstování ječmene probíhá, vybrali vědci tak, aby zahrnovala několik rozdílných zemědělských oblastí v Česku a aby zajistila co největší diverzitu podnebí a půdních typů. Díky tomu bude možné poznatky z projektu využít pro další pěstitele v Česku. Projekt má přinést výsledky zhruba za pět let a v jeho průběhu budou vědci srovnávat data z regenerativních ploch s těmi, kde se využívají konvenční zemědělské postupy. Získávají je průběžně z meteostanic, půdních sond na měření teploty a vlhkosti půdy, ze satelitních snímků dodaných společností CleverFarm či z dálkového sledování porostu prostřednictvím dronů. Živiny a obsah organické hmoty v půdě budou analyzovat v Laboratoři Postoloprty.

„Měříme půdní parametry a obsahy živin v rostlinách. Sledujeme také vliv počasí na pěstování ječmene a meziplodin. A budeme vyhodnocovat vliv meziplodin zasetých v pokusech z pohledu vyprodukované biomasy. Tím zjistíme, jak se mění půdní stav a kondice rostlin při použití regenerativních principů oproti pěstovaní v konvenčním režimu. Vše s cílem dosáhnout adekvátních výnosů ječmene vysoké sladovnické kvality,“ říká David Bečka z Katedry agroekologie a rostlinné produkce České zemědělské univerzity.

Při vyhodnocování projektu budou vědci klást důraz nejen na výnos ječmene, ale také na výnos ostatních plodin na polích. Určujícím faktorem, který analyzuje Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, pak budou parametry ovlivňující kvalitu ječmene, který zemědělci dodávají do tuzemských sladoven a pivovarů.

Ječmen v hospodách

Upozornit na význam ječmene i na projekt, který má pomoci stabilizovat jeho kvalitu, má i pivní speciál, který Prazdroj nyní nabízí v tisícovce hospod v rámci Volby sládků. Během února si mohou lidé vychutnat čepované pivo s názvem JEČ-MAN, na které byl použit slad z polí, na kterých projekt probíhá. „Chceme milovníkům piva ukázat, že ječmen je hrdinou a nepostradatelnou surovinou pro české pivo. Určuje jeho chuť i barvu. Proto jsme uvařili speciál stylu Bock, který je výrazně sladový. Díky použitým plzeňským a karamelovým sladům má JEČ-MAN příjemně plný charakter. Jde o silnější, spodně kvašené pivo, které se krásně hodí k zimním měsícům,“ říká Tomáš Drahoňovský, manažer programu Volba sládků.

 

Poznámky pro editory

• Prazdroj využívá ječmen od 140 farmářů a zemědělců z Česka a ročně jej nakoupí zhruba 150 000 tun, což představuje plochu zhruba 30 000 hektarů. Naprostou většinu od nich nakupuje napřímo bez prostředníků. Aktivita spočívající ve využívání regenerativních postupů při pěstování ječmene tak má i výraznou krajinotvornou roli a podporuje udržitelné hospodaření v krajině.

 

• Bez kvalitního domácího sladu by se české pivo nestalo legendou. Sladovnický ječmen z českých a moravských polí je základní surovinou, kterou v pivovarech při jeho vaření používáme. Klimatická změna a stále častější výkyvy počasí jsou ale pro ječmen a jeho pěstitele hrozbou. Proto Plzeňský Prazdroj přichází s novou iniciativou, která má pomoci zachovat jeho kvalitu i do budoucna, a to díky šetrnějšímu zacházení s půdou. Na vybraná pole s ječmenem jsme pod dohledem odborníků zaseli meziplodiny, které vrací do půdy živiny a zadržují v ní vláhu. Kondici polí měříme pomocí nejmodernějších technologií. Jde přitom o opravdu velkou výzvu – ječmen se pěstuje na sedmi procentech orné půdy v Česku. Využití principů regenerativního zemědělství na tak velké ploše, zosobněné projektem PRO JEČMEN, tak má ambici se stát i dosud největší iniciativou ke kultivaci zemědělské krajiny v České republice.
• Do projektu jsou zapojené dvě české univerzity. Vědeckým partnerem projektu je pražská ČZU, konkrétně tým doktora David Bečky z Katedry agroekologie a rostlinné produkce a dále pak Agronomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně s týmem docenta Vojtěcha Lukase z Ústavu agrosystémů a bioklimatologie.

 

• Zemědělskými partnery, kteří do projektu zapojili své zemědělské podniky, jsou zemědělská skupina JTZE – ta poskytla plochy ve dvou svých podnicích u Jihlavy a Hradce Králové, a spolu s ní Statky ČZU s plochami v Červeném Újezdě.

 

• Dalším důležitým partnerem je společnost LABORATOŘ Postoloprty, která je akreditovanou laboratoří na rozbory půdy a zemědělských plodin. Univerzity spolu s laboratoří vytvořily metodiku pro celý projekt.

 

• Partnerem projektu je také firma Limagrain, která je šlechtitelem odrůd sladovnického ječmene a poskytla potřebná osiva sladovnického ječmene.

 

• Technologickou podporu projektu, platformu pro analýzu dat a přístroje pro měření na farmách zajišťuje společnost CleverFarm.

 

• Detailní analýzy ječmene, zejména s důrazem na jeho sladovnickou kvalitu, zajistí Výzkumný ústav pivovarský a sladařský v Brně.

 

• Projekt srovnává plochy s regenerativním přístupem a plochy obdělávané konvenčním způsobem. Ve všech lokalitách pracujeme s osevním postupem o čtyřech plodinách včetně sladovnického ječmene, na každé farmě je tak minimálně osm pokusných ploch. Pokud to charakter plodin dovolí, jsou na regenerativních plochách mezi hlavními plodinami vysévány také meziplodiny.

 

• Na Statcích ČZU v Červeném Újezdě pěstujeme jarní ječmen, řepku, pšenici a hrách na celkové ploše 53 hektarů. Na farmě Rolana skupiny JTZE u Hradce Králové kromě ječmene pěstujeme řepku, pšenici a cukrovou řepu na celkové ploše 89 hektarů. V podniku Eurofarms skupiny JTZE u Jihlavy v rámci projektu pěstujeme ječmen, pšenici, řepku a mák na celkové ploše téměř 75 hektarů.