Průzkum Prazdroje: Úbytek hostů přivedl hospody na sociální sítě. Pivovar jim pomáhá s efektivní propagací

30.5.2022 Udržitelnost a odpovědnost

Koronavirová pandemie nastartovala v hospodách malou digitální revoluci. Skoro třetina tuzemských provozoven začala v posledních dvou letech propagovat své služby a lákat zákazníky prostřednictvím sociálních sítí a internetu, vyplývá z dat Plzeňského Prazdroje. Hospodské k tomu z velké části přiměly časté lockdowny a omezení, kdy on-line reklama výrazně nabyla na účinnosti. Prazdroj pomáhá hospodám školeními a poradenstvím k tomu, aby se propagace nejen rozjela, ale i dlouhodobě úspěšně fungovala.

Celkem dnes digitální formu propagace využívají dvě třetiny hospod, do kterých Prazdroj dodává svá piva a další nápoje. „Dlouhodobě na internetu úspěšně fungují velké sítě restaurací a větší provozovny, zejména z velkých měst. Postupně se k nim ale přidávají i další. Byť jsou hostinští poměrně konzervativní a moderní technologie a sociální sítě jim často příliš neříkají, na základě prodejních dat se nám je daří přesvědčovat o tom, že tato forma propagace je velmi účinná a že dokáže nalákat zejména nové hosty, kteří by jinak do restaurace nezavítali,“ říká Tomáš Mráz, obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje. V současné době je podle něj pobídkou i ekonomický vývoj: „V době vysokého růstu nákladů a ekonomického ochlazení hrají roli i nízké náklady na tuto formu propagace.“

Podle průzkumu dnes hospodští ke své propagaci nejvíce vyžívají Facebook (71 %), dvě třetiny restaurací mají uvedené údaje na mapách (Mapy.cz a Google Maps), následují vlastní webové stránky (57 %) a profil na Instagramu (34 %).

Ne všichni ale stále dokáží potenciál propagace využít efektivně. Facebook ovládá bez problémů jen 38 % hospod, Instagram, Google Maps či Mapy.cz necelá třetina. Problémem je i nedostatek času, který práce s propagací vyžaduje, a fluktuace personálu.

Proto Prazdroj formou bezplatných poradenství a školení provozovatelům hospod a restaurací vysvětluje, k čemu je třeba dobrý Google profil, jak se zakládá, a co by na něm nemělo chybět, aby provozovna lákala k návštěvě. Stejně tak, v čem se tato aktivita liší od Facebooku či Instagramu, nebo co by nemělo chybět na webových stránkách. „Pro většinu mladých lidí to je dnes samozřejmé a jednoduché, na sítích jsou jako doma. Velká část podnikatelů na to ale nemá čas a často ani zkušenosti, takže s digitální propagací sami od sebe nezačnou. Proto v našich školeních hospodským pomáháme nejen s pochopením a nastavením digitálního prostředí, ale s nastartováním a rozvojem propagace,“ říká Jakub Zaoral, který má rozvoj hospod v Prazdroji na starosti.

Například populární plzeňská restaurace U Mansfelda zaznamenala po školení a úpravách lepší hodnocení na Google profilu (v průměru 4,4 hvězdiček) a narůst followerů na Facebooku o 22 %, na Instagramu dokonce o 35 %. Plzeňka U Žejdlíků z Mostu zaznamenala 100% nárůst vyhledávání na Google a podobných výsledků dosahují i další zapojené podniky.

Propagace je dominantním důvodem, proč se restaurace a hospody do digitalizace pouštějí. Vedle ní se v hospodách postupně prosazují i další technologie. Třeba rychlou objednávku mobilem nebo přes tablet používá 39 % podniků, platební terminály pro akceptaci karet 51 % restaurací, rozšiřují se i dotykové kasy nebo třeba objednávková a platební aplikace Qerko. Zhruba polovina provozoven vnímá digitalizaci jako klíčovou pro svůj rozvoj, přičemž 70 % se při ní inspiruje nabídkami partnerského pivovaru.

Většina hospod už dnes nabízí digitálně přátelské prostředí pro své hosty. „Zatímco kartou je možné zaplatit zhruba jen v polovině tuzemských podniků, wifi nyní najdeme v téměř 90 % restaurací a hospod v Česku,“ dodává Jakub Zaoral.

Poznámka pro editory:
• Průzkum „Digitální gramotnost v on-trade“ pro Plzeňský Prazdroj realizovala společnost NMS Market Research na vzorku 373 restaurací.
• Maximálně šetrné chování k životnímu prostředí je součástí filozofie podnikání Plzeňského Prazdroje. Zaměřuje se na recyklaci a opětovné využívání obalů, dlouhodobě snižuje spotřebu vody, maximálně využívá obnovitelnou energii a omezuje používání plastů. Do roku 2030 by měla výroba Plzeňského Prazdroje dosáhnout uhlíkové neutrality.
• S exportem do více než 50 zemí celého světa je Plzeňský Prazdroj lídrem mezi výrobci piva v regionu a největším exportérem českého piva.
• Plzeňský Prazdroj získal v roce 2021 v žebříčku Byznysu pro společnost TOP Odpovědná firma dvě významná ocenění; v kategoriích Velká firma a TOP Odpovědná firma v reportingu.