Radegast podpořil vznik tůní a výsadbu stromů v Beskydech

Radegast a ČSOP Salamandr i letos pokračovaly v péči o přírodu v Beskydech. Spolupráce zahrnovala úklid tří mokřadů, vybudování 8 nových tůní, výsadbu 1 500 stromů a 950 sazenic předpěstovaných bylin a mokřadních rostlin.

Pivovar Radegast dlouhodobě podporuje ochránce přírody z neziskové organizace ČSOP Salamandr a spolupracuje s nimi na projektech týkajících se péče o mokřady a zadržování vody v krajině. „Je to jedna z mnoha aktivit Radegastu, kterými se snažíme pečovat o beskydskou krajinu a chránit vzácné vodní zdroje. Vodu totiž musíme nejen šetřit, ale především ji vracet tam, kam patří, a to zpět do naší krajiny,“ říká Petr Klíma, manažer značky Radegast.

V roce 2022 se realizovalo několik aktivit i ve spolupráci s desítkami dobrovolníků. Do starého lesa na svahu Malého Javorníku (1 019 m. n. m.), nejvyššího vrcholu Javorníků, se podařilo vysadit 1 500 jedlí. Les se obohatil o další druh dřevin, založilo se další patro lesa a také se toto místo připravilo na fungování nového lesa, až se rozpadne ten starý. Podpora Radegastu se letos týkala také vysázení 550 sazenic předpěstovaných bylin (např. mateřídouška, hvozdík kropenatý nebo protěž lesní) na radhošťském hřebeni.

K pravidelnému úklidu mokřadu na Jurášce přibyla v letošním roce také výsadba téměř 400 sazenic mokřadních rostlin k osmi nově vybudovaným tůním. Další úklidy proběhly na mokřadu Hutě ve Starých Hamrech a také na mokřadní louce v údolí Podolánky v Čeladné. „O mokrou louku na Plucnarce pečujeme již třetím rokem. I když to je jen krátká doba, tak už jde vidět, jak se mokřad pomalu spravuje a zotavuje. Letos jsme zde ještě navíc vysázeli mokřadní rostliny vypěstované z místních semínek,“ doplňuje Vojtěch Bajer, předseda ČSOP Salamandr, neziskové organizace, která se stará o přírodu a krajinu Beskyd včetně vybraných mokřadů a tůní.

Poznámky pro editory:

• Pivovar Radegast investoval za posledních 14 let desítky milionů korun do vodohospodářských projektů
  a během tohoto období snížil spotřebu vody potřebnou na výrobu piva o téměř 40 %. V posledních třech letech spotřebovává průměrně asi 2,5 hl vody na výrobu 1 hl piva. Zařadil se tak mezi pivovary, které patří v šetření s vodou k nejlepším na světě.
• Unikátní systém rybníčků vybudovaný v okolí nošovického pivovaru čistí přírodním způsobem dešťovou vodu odcházející z pivovaru. Každý rok se tak v průměru vyčistí asi 21 velkých 50metrových bazénů. Ekologické pisoáry nainstalované v Radegastovnách zase šetří vodu v hospodách. Měsíčně může jít
  o úsporu až 250 000 litrů pitné vody.
• Maximálně šetrné chování k životnímu prostředí je součástí filozofie podnikání Plzeňského Prazdroje. Zaměřuje se na recyklaci a opětovné využívání obalů, dlouhodobě snižuje spotřebu vody, maximálně využívá obnovitelnou energii a omezuje používání plastů. Do roku 2030 by měla výroba Plzeňského Prazdroje dosáhnout uhlíkové neutrality.
• S exportem do více než 50 zemí celého světa je Plzeňský Prazdroj lídrem mezi výrobci piva v regionu
  a největším exportérem českého piva.
• Plzeňský Prazdroj získal v roce 2022 v žebříčku Byznysu pro společnost TOP Odpovědná firma dvě významná ocenění; první místo v kategorii odpovědného reportingu a hlavní cenu Trendsetter mezi velkými firmami.