S vodními zdroji je třeba lépe pracovat, zaznělo na konferenci Voda v krajině

7.9.2020 Radegast

Odborníci na problematiku vody se na konferenci Voda v krajině shodli na tom, že voda a vodní zdroje jsou zranitelné, a proto je potřeba, abychom více přemýšleli nad tím, jak s nimi správně a udržitelně pracovat. Konference se uskutečnila 29. srpna ve Valašském Meziříčí za podpory grantového programu Radegast lidem.

Konference Voda v krajině, kterou pořádal Český svaz ochránci přírody, proběhla v prostorách Valašského ekocentra ČSOP ve Valašském Meziříčí. „Jsme moc rádi, že se nám konferenci v letošním roce nakonec podařilo uspořádat. I přes nucený přesun termínu z března na konec srpna se jí zúčastnili odborníci, kteří dokázali předat návštěvníkům cenné poznatky o vodě,“ říká Mirek Dvorský, hlavní pořadatel konference Voda v Krajině.

Úvodní vystoupení obstaral doc. RNDr. Martin Rulík, PhD. z Katedry ekologie a životního prostředí PřF UP v Olomouci, který se zaměřil na vodu v krajině v kontextu probíhajících změn klimatu a dlouhodobého využívání naší krajiny. Ve svém příspěvku zdůraznil, že kvůli regulaci toků a nevhodnému hospodaření na zemědělské půdě i v lesích není naše krajina schopna zadržovat a akumulovat vodu. Dále uvedl, že adaptace na klimatické změny a prevence dalších škod vyvolaných povodněmi a suchem vyžadují změnu našeho myšlení. Řešením může být podle něj například alternativní přístup k využívání krajiny.

Druhým řečníkem byl doc. Mgr. Milan Geršl, PhD. z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně se svojí přednáškou o vodě v krasové krajině. Posluchačům například sdělil, že jde o jednu z nejpůsobivějších a zároveň nejzranitelnějších vod na znečistění i ze vzdálených zdrojů. Současně zmínil i rizika výstavby VD Skalička s ohledem na nedaleký Hranický kras.

Poslední přednášku měl Mgr. Jan Husák z Muzea regionu Valašsko ve Vsetíně, který zároveň učí na gymnáziu ve Valašském Meziříčí. Jeho tematický blok se zabýval interpretací problematiky vody v krajině ve školním a mimoškolním vzdělávání. Během přednášky nastínil inovativní výukové metody a využití simulačních her a moderních technologií pro prezentaci tohoto environmentálního tématu.

Po teoretické části následovala tematicky zaměřená exkurze s názvem „Jak zadržet vodu na kopci“. V Tichově jim názorně ukázal výsledky své práce Petr Šobáň. Jednoduchými opatřeními totiž dokázal zadržet vodu v krajině, a to zejména během přívalových dešťů či dlouhodobých srážkách. Vodu, kterou zadrží, pak využívá například na zavlažování sadů nebo napouštění koupacího jezírka.

Konference Voda v krajině byla součástí projektu „Putování s kapkou vody“, který podpořil pivovar Radegast ve svém grantovém programu Radegast lidem. „Kromě samotných projektů na úsporu vody, které úspěšně realizujeme v pivovaru Radegast nebo v našich Radegastovnách, je nezbytná i osvěta a zvyšování povědomí lidí o šetrném zacházení s vodními zdroji a hospodaření s vodou. Do boje proti suchu se může zapojit každý, protože každá kapka má smysl,“ říká Marek Grabovský, manažer značky Radegast a dodává: „Stačí například obyčejný kbelík vody, který naplníme použitou vodou z domácnosti po oplachování obličeje, omývání z rukou od hlíny nebo rozpuštěnou vodou po čištění mrazáku. Jednoduše tak pomůžeme stromům nebo keřům v okolí svého domova.“

 

Kontakt:

Zdeněk Kovář

Plzeňský Prazdroj

735 189 368

 

Poznámky pro editory:

  • V pivovaru Radegast se vaří pivo od roku 1970 a 3. prosince 2020 oslaví 50 let od uvaření první várky piva. Oblibu si získalo díky své charakteristické výrazně hořké chuti.
  • Pivovar Radegast je vyhledávaným turistickým cílem, který každoročně navštíví téměř 50 tis. lidí. Je součástí projektu Technotrasa, kam patřínejvýznamnější památky Moravskoslezského kraje.
  • Pivovar Radegast investoval za posledních 10 let desítky milionů korun do vodohospodářských projektů a během tohoto období snížil spotřebu vody potřebnou na výrobu piva o 38 %. V roce 2018 spotřeboval pouze 2,51 hl vody na výrobu 1 hl piva, dosáhl nejlepšího výsledku v historii a zařadil se tak mezi pivovary, které patří v šetření s vodou k nejlepším na světě.
  • Pivovar Radegast je součástí Plzeňského Prazdroje.
  • S exportem do více než 50 zemí celého světa je Plzeňský Prazdroj lídrem mezi výrobci piva v České republice a největším exportérem českého piva.
  • Plzeňský Prazdroj získal v roce 2019 v žebříčku Byznysu pro společnost TOP Odpovědná firma nejvýznamnější ocenění – Trendsetter za to, že dlouhodobě v Česku udává směr v oblasti udržitelnosti a přináší nové inspirativní podněty k odpovědnosti v podnikání.