Vybíráme si pro spolupráci především ty dodavatele, kteří hospodaří udržitelně, a preferujeme kvalitní lokální suroviny. Podílíme se s pěstiteli na výzkumu v oblasti nových odrůd ječmene a chmele.

V našich pivovarech vaříme „České pivo“. Toto slovní spojení ovšem zdaleka nevyjadřuje jen to, že vyrábíme v České republice. „České pivo“ je chráněné zeměpisné označení, zavedené v roce 2008 Evropskou unií, které zaručuje vysoký standard výrobního procesu a kvality surovin.

První značkou, která takové označení získala, se stal v roce 2009 Gambrinus, postupně se připojily další – Pilsner Urquell, Velkopopovický Kozel a Radegast.

Investujeme do výzkumu a inovativních řešení v pivovarnictví

Pěstitelé se musí potýkat s novými výzvami, zejména s těmi, které přinášejí klimatické změny. Jedním z důsledků těchto změn je nedostatek srážek, a tedy i vláhy v půdě, což se v minulých letech projevilo kolísavou úrodou pivovarských surovin.
Je v našem společném zájmu, abychom našli nejlepší řešení, proto pomáháme i v této oblasti.

V minulém roce jsme podpořili Výzkumný ústav pivovarský a sladařský při jeho výzkumných pracích. Ty se týkaly například nových odrůd českého chmele a ječmene, ale také zajišťování pivovarské kvality látek obsažených v těchto plodinách. Celková výše naší podpory dosáhla téměř dvou milionů korun.

Inovativní řešení jsou pro udržitelné pěstování surovin klíčové. Proto se skupina Asahi, do níž Plzeňský Prazdroj patří, v letošním roce připojila k výzvě Lead2030 na podporu globálního cíle udržitelného rozvoje číslo 13. Svou grantovou výzvu zaměřila na hledání inovativního řešení, nejen oblasti udržitelného pěstování surovin, ale i snižování emisí CO2 napříč dodavatelsko-odběratelským řetězcem.

Ječmen

V roce 2019 jsme nakoupili téměř 168 tisíc tun sladovnického ječmene. Celková spotřeba sladu byla 140 tisíc tun.

65 procent ječmene jsme odebrali přímo od farmářů. Ostatní ječmen jsme nakoupili od obchodníků garantujících původ.

Chmel

V roce 2019 jsme nakoupili 69 654 kgA chmele pro výrobu piva v České republice a na Slovensku.

Do českého piva patří jen ty nejlepší české odrůdy chmele, jako je Žatecký poloraný červeňák, Sládek a Žatecký pozdní. Protože Plzeňský Prazdroj produkuje i pivní speciály, ochucená piva a další nápoje, k jejichž výrobě jsou vhodnější některé zahraniční odrůdy, nakupujeme část chmele i v zahraničí, především v Německu a USA.

S českými chmelaři mají pivovary Plzeňského Prazdroje uzavřené dlouhodobé smlouvy. Spolupráce se ale neomezuje jen na obchod. Diskutujeme s pěstiteli chmele problémy spojené se suchem, ale i možnosti šlechtění nových odrůd, aby kvalita českého chmele zůstávala prvotřídní i v budoucnosti.

Voda

V roce 2019 jsme na jeden litr piva spotřebovali 3 litry vody.

Zhruba polovina vody se spotřebuje na zajištění vysokých hygienických standardů, zejména na mytí a výplachy obalů a další s čistotou a zdravím související činnosti.

Vodu jako surovinu pro výrobu piva, tedy varní vodu, odebírá Plzeňský Prazdroj z těch nejkvalitnějších zdrojů.

Plzeňský Prazdroj se nedívá jen na spotřebu vody v pivovarech, zároveň motivuje pěstitele i své zákazníky k šetrnému využívání vodních zdrojů, ať na chmelnicích či v našich Radegastovnách.

Lead2030

Iniciativa Lead2030 zapojuje velké podniky z celého světa do hledání cest ke splnění cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje. Společnosti Asahi, jejíž součástí je i Plzeňský Prazdroj, se do této iniciativy zapojila a soustředila se mimo jiné na udržitelné pěstování surovin.

Společnost Asahi vypsala grantovou výzvu v hodnotě 50 tisíc dolarů, která zahrnuje rovněž mentorství ze strany jejích odborníků zabývajících se udržitelným zemědělstvím. Tato grantová výzva je určena mladým inovátorům a start-upům zaměřeným na řešení otázek souvisejících se zajištěním udržitelného zemědělství v období klimatických změn.

„České pivo“ vyžaduje speciální odrůdy ječmene

Plzeňský Prazdroj je druhým největším odběratelem ječmene v České republice a největším odběratelem odrůd, které jsou schválené pro výrobky nesoucí chráněné zeměpisné označení „České pivo“. Preferujeme při nákupu domácí odrůdy, které umožňují nižší míru prokvašení – právě ta dává českému pivu typickou plnost.
Aby mělo pivo správný říz i barvu, musí být vyrobeno ze správných surovin, přičemž jednou ze základních je ječmen. Plzeňský Prazdroj nakupuje pro své potřeby několik odrůd. V největším objemu jde o výběrovou sladovnickou odrůdu Bojos, která je od roku 2014 nejpěstovanější odrůdou v České republice. Druhou preferovanou odrůdou (a druhou nejpěstovanější v ČR) je Laudis 550, třetí Malz. V menším množství nakupuje Plzeňský Prazdroj pro výrobu standardních piv také odrůdu Overture, která je mimo jiné charakterizována velmi vysokou extraktivností a vysokým stupněm prokvašení.

Plzeňský Prazdroj těsně spolupracuje s pěstiteli a vyměňuje si s nimi zkušenosti. Například v červnu 2019 se účastnil společně se šlechtiteli a zástupci Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského takzvaného Sladařského polního dne, který zorganizovalo družstvo vlastníků Agros Vraný, jeden z pěstitelů odrůd schválených pro “České pivo”.

Na aktuální problematiku zemědělství a pěstování jarních ječmenů se zaměřil také podzimní seminář, který připravil Plzeňský Prazdroj pro pěstitele jak v Plzni, tak v Nošovicích.

Pěstování ječmene má v České republice dlouhou tradici a poptávka po něm stále stoupá. Díky tomu se pěstitelé snaží vyšlechtit nové odrůdy, které budou výnosnější a odolnější vůči měnícímu se klimatu.

Každý měsíc specialita

V Plzeňském Prazdroji se nebojíme experimentovat a kombinovat chmel z různých koutů světa. Sládci Plzeňského Prazdroje připravili jedinečný program “Volba sládků”, v němž postupně představují novinky a trendy v pivovarnictví.

Každý měsíc mohou zákazníci ve vybraných hospodách ochutnat speciální várky. V průběhu roku tak mohou okusit až 12 unikátních čepovaných piv.

Při výrobě využívají sládci například také americké chmely Citra nebo El Dorado, ale představují i nové české chmely, jako je odrůda Boomerang nebo Country.

Řešíme s chmelaři problém sucha

“České pivo” je uvařené ze tří základních surovin: kvalitní vody, českého ječmenného sladu a kvalitního chmele. Posledně jmenovanou surovinu dodávají pěstitelé v podobě granulí, které získávají drcením chmelových šištic ihned po sklizni bez přístupu vzduchu. Chmel si touto úpravou uchovává intenzivní hořkost i unikátní aroma, což jsou základní charakteristiky nezbytné pro dobré pivo.

Jako každá jiná plodina i chmel potřebuje ke svému růstu dostatek vláhy. Pěstitelé vypočítali, že na tvorbu jednoho kilogramu zelené hmoty je u chmele zapotřebí 500 litrů vody. V případě, že se vody nedostává, obsahuje chmel málo alfa-hořkých látek, a tudíž je pak nutné jeho dávkování do mladiny zvýšit.

Poslední suché roky a vyhlídky dalších podobných dělají vrásky na čele chmelařům i pivovarníkům. Proto jsme se dali dohromady a zahájili strategickou spolupráci. V roce 2019 jsme uspořádali kulatý stůl s klíčovými stakeholdery, především se zástupci ministerstev životního prostředí a zemědělství, s vodohospodáři, s odborníky z Českého hydrometeorologického ústavu a České zemědělské univerzity a s pěstiteli chmele, kde jsme řešili palčivou otázku sucha, respektive klimatických změn, a efektivního využívání vodních zdrojů na chmelnicích.

V případě chmele a rovněž ječmene bedlivě sledujeme, zda naši dodavatelé hospodaří udržitelně. Vyhodnocujeme například jejich agronomické postupy, mezi jinými množství použitého hnojiva a ostatních přípravků, které při své činnosti používají.

Pomocí nových technologií podporujeme efektivnější pěstování chmele. S pěstiteli pracujeme i na efektivnějším sběru dat z chmelnic, od množství srážek po povětrnostní podmínky, abychom dokázali lépe analyzovat potřeby půdy v reálném čase. Věříme, že i díky tomu se zvýší úrodnost.

Voda z hloubi země

Plzeňský pivovar využívá pro vaření piva vodu z vlastních historických vrtů, vzdálených jen o něco víc než kilometr od pivovaru. Jde o artézskou studnu Na Roudné, kterou nechal vyhloubit na začátku 20. století šéfinženýr Měšťanského pivovaru v Plzni František Spalek. Nad touto studnou vystavěl vodárnu, odkud se pramenitá voda o objemu až 20 tisíc hektolitrů za 24 hodin odvádí do areálu pivovaru.

Velké Popovice čerpají vodu z 11 studní, přičemž nejvzdálenější zdroj je asi dva kilometry daleko. Vzhledem k několika suchým rokům pracovníci pivovaru bedlivě sledují hladinu spodní vody a snižují její podíl na celkové spotřebě. Pivovar plánuje realizovat několik projektů na zvýšení vsakování dešťové vody do okolního terénu.

Nošovický pivovar čerpá varní vodu z krásného podhůří Beskyd. Nejen proto považuje za samozřejmost pečovat o vodní zdroje v regionu. Pomocí grantového programu Radegast lidem jsme v roce 2019 podpořili projekty zaměřující se na ochranu vodních zdrojů v hodnotě bezmála půl milionu korun. Od roku 2015 se celková suma vyšplhala na 2,2 milionu korun.