Vybíráme si pro spolupráci především ty dodavatele, kteří hospodaří udržitelně, a preferujeme kvalitní lokální suroviny. Podílíme se s pěstiteli na výzkumu v oblasti nových odrůd ječmene a chmele.

Iniciativa Lead2030 zapojuje velké podniky z celého světa do hledání cest ke splnění cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje. Společnosti Asahi, jejíž součástí je i Plzeňský Prazdroj, se do této iniciativy zapojila a soustředila se mimo jiné na udržitelné pěstování surovin.

Společnost Asahi vypsala grantovou výzvu v hodnotě 50 tisíc dolarů, která zahrnuje rovněž mentorství ze strany jejích odborníků zabývajících se udržitelným zemědělstvím. Tato grantová výzva je určena mladým inovátorům a start-upům zaměřeným na řešení otázek souvisejících se zajištěním udržitelného zemědělství v období klimatických změn.

Plzeňský Prazdroj je druhým největším odběratelem ječmene v České republice a největším odběratelem odrůd, které jsou schválené pro výrobky nesoucí chráněné zeměpisné označení „České pivo“. Preferujeme při nákupu domácí odrůdy, které umožňují nižší míru prokvašení – právě ta dává českému pivu typickou plnost.
Aby mělo pivo správný říz i barvu, musí být vyrobeno ze správných surovin, přičemž jednou ze základních je ječmen. Plzeňský Prazdroj nakupuje pro své potřeby několik odrůd. V největším objemu jde o výběrovou sladovnickou odrůdu Bojos, která je od roku 2014 nejpěstovanější odrůdou v České republice. Druhou preferovanou odrůdou (a druhou nejpěstovanější v ČR) je Laudis 550, třetí Malz. V menším množství nakupuje Plzeňský Prazdroj pro výrobu standardních piv také odrůdu Overture, která je mimo jiné charakterizována velmi vysokou extraktivností a vysokým stupněm prokvašení.

Plzeňský Prazdroj těsně spolupracuje s pěstiteli a vyměňuje si s nimi zkušenosti. Například v červnu 2019 se účastnil společně se šlechtiteli a zástupci Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského takzvaného Sladařského polního dne, který zorganizovalo družstvo vlastníků Agros Vraný, jeden z pěstitelů odrůd schválených pro “České pivo”.

Na aktuální problematiku zemědělství a pěstování jarních ječmenů se zaměřil také podzimní seminář, který připravil Plzeňský Prazdroj pro pěstitele jak v Plzni, tak v Nošovicích.

Pěstování ječmene má v České republice dlouhou tradici a poptávka po něm stále stoupá. Díky tomu se pěstitelé snaží vyšlechtit nové odrůdy, které budou výnosnější a odolnější vůči měnícímu se klimatu.

V Plzeňském Prazdroji se nebojíme experimentovat a kombinovat chmel z různých koutů světa. Sládci Plzeňského Prazdroje připravili jedinečný program “Volba sládků”, v němž postupně představují novinky a trendy v pivovarnictví.

Každý měsíc mohou zákazníci ve vybraných hospodách ochutnat speciální várky. V průběhu roku tak mohou okusit až 12 unikátních čepovaných piv.

Při výrobě využívají sládci například také americké chmely Citra nebo El Dorado, ale představují i nové české chmely, jako je odrůda Boomerang nebo Country.

“České pivo” je uvařené ze tří základních surovin: kvalitní vody, českého ječmenného sladu a kvalitního chmele. Posledně jmenovanou surovinu dodávají pěstitelé v podobě granulí, které získávají drcením chmelových šištic ihned po sklizni bez přístupu vzduchu. Chmel si touto úpravou uchovává intenzivní hořkost i unikátní aroma, což jsou základní charakteristiky nezbytné pro dobré pivo.

Jako každá jiná plodina i chmel potřebuje ke svému růstu dostatek vláhy. Pěstitelé vypočítali, že na tvorbu jednoho kilogramu zelené hmoty je u chmele zapotřebí 500 litrů vody. V případě, že se vody nedostává, obsahuje chmel málo alfa-hořkých látek, a tudíž je pak nutné jeho dávkování do mladiny zvýšit.

Poslední suché roky a vyhlídky dalších podobných dělají vrásky na čele chmelařům i pivovarníkům. Proto jsme se dali dohromady a zahájili strategickou spolupráci. V roce 2019 jsme uspořádali kulatý stůl s klíčovými stakeholdery, především se zástupci ministerstev životního prostředí a zemědělství, s vodohospodáři, s odborníky z Českého hydrometeorologického ústavu a České zemědělské univerzity a s pěstiteli chmele, kde jsme řešili palčivou otázku sucha, respektive klimatických změn, a efektivního využívání vodních zdrojů na chmelnicích.

V případě chmele a rovněž ječmene bedlivě sledujeme, zda naši dodavatelé hospodaří udržitelně. Vyhodnocujeme například jejich agronomické postupy, mezi jinými množství použitého hnojiva a ostatních přípravků, které při své činnosti používají.

Pomocí nových technologií podporujeme efektivnější pěstování chmele. S pěstiteli pracujeme i na efektivnějším sběru dat z chmelnic, od množství srážek po povětrnostní podmínky, abychom dokázali lépe analyzovat potřeby půdy v reálném čase. Věříme, že i díky tomu se zvýší úrodnost.

Plzeňský pivovar využívá pro vaření piva vodu z vlastních historických vrtů, vzdálených jen o něco víc než kilometr od pivovaru. Jde o artézskou studnu Na Roudné, kterou nechal vyhloubit na začátku 20. století šéfinženýr Měšťanského pivovaru v Plzni František Spalek. Nad touto studnou vystavěl vodárnu, odkud se pramenitá voda o objemu až 20 tisíc hektolitrů za 24 hodin odvádí do areálu pivovaru.

Velké Popovice čerpají vodu z 11 studní, přičemž nejvzdálenější zdroj je asi dva kilometry daleko. Vzhledem k několika suchým rokům pracovníci pivovaru bedlivě sledují hladinu spodní vody a snižují její podíl na celkové spotřebě. Pivovar plánuje realizovat několik projektů na zvýšení vsakování dešťové vody do okolního terénu.

Nošovický pivovar čerpá varní vodu z krásného podhůří Beskyd. Nejen proto považuje za samozřejmost pečovat o vodní zdroje v regionu. Pomocí grantového programu Radegast lidem jsme v roce 2019 podpořili projekty zaměřující se na ochranu vodních zdrojů v hodnotě bezmála půl milionu korun. Od roku 2015 se celková suma vyšplhala na 2,2 milionu korun.