Snižujeme spotřebu zdrojů a zanecháváme menší uhlíkovou stopu. Produkujeme stále méně odpadů a využíváme méně plastů, ustupujeme od výroby piva v PET lahvích a 100 % našich šrinků jsou z recyklovaného materiálu. Prostě vyrábíme udržitelně.

V roce 2019 jsme v našich závodech vyrobili 9 milionů hektolitrů piva. Patříme mezi největší producenty těchto nápojů ve středoevropském regionu. Jsme si vědomi toho, že se při výrobě i distribuci musíme chovat odpovědně.

Voda

Bez vody se pivo uvařit nedá. V roce 2019 jsme na jeden litr piva spotřebovali 3 litru vody. Pokud by to někomu připadalo hodně, připomeňme si, že před deseti lety to bylo o třetinu víc. Nejvíce vody potřebujeme na zajištění vysokých hygienických standardů, zejména na mytí a výplachy obalů a další s čistotou a zdravím související činnosti. Plzeňský Prazdroj aplikuje postupy, díky kterým se mnoho hektolitrů vody ušetří.

Celkově jsme loni dosáhli spotřeby
3 hl vody na 1 hl piva

Vývoj celkové spotřeby vody, hl/hl piva

Nejvíce vody se tradičně spotřebuje v plzeňském pivovaru, kde se vaří Pilsner Urquell. Právě navýšení objemu jeho výroby se v loňském roce podepsalo na mírném zvýšení její spotřeby. Naopak nošovický Radegast splnil plán bez problémů a dnes patří v šetření s vodou k nejlepším na světě. Dokonce neřeší jen spotřebu vody uvnitř pivovaru, ale pozitivně ovlivňuje i další článek řetězce – hospody. V Radegastovnách motivuje hospodské, aby rovněž šetřili vodou.

Kontinuální snižování spotřeby vody je stále obtížnější a pomalejší proces. Optimalizací ve výrobních procesech dokážeme uspořit už jen nepatrné množství vody. Abychom dosáhli našeho nemalého cíle, budeme proto investovat do nových inovativních technologií. Spolu s naší mateřskou společností Asahi Breweries Europe jsme přijali strategii, díky níž by se už v roce 2025 měly všechny pivovary dostat ve spotřebě vody pod 3 hektolitry na jeden hektolitr piva a v průměru dosáhnout poměru voda-pivo 2,75.

Energie

Z naší mnohaleté zkušenosti víme, že čím je pivo unikátnější, tím více energie na jeho výrobu spotřebujeme. Ve všech našich provozech jsme zavedli projekty na úspory energií a během posledních deset let jsme objem spotřebované elektrické i tepelné energie snížili o více než 40 procent.

K poklesu spotřeby došlo i v minulém roce, kdy jsme na jeden hektolitr piva spotřebovali 80,13 megajoulu energie. Plánovali jsme si ještě méně, ale navýšení objemu výroby Pilsner Urquell se v tomto ukazateli nutně muselo odrazit. Abychom zajistili stále stejnou chuť a kvalitu legendárního ležáku Pilsner Urquell, postupujeme při výrobě podle stejných technologických postupů jako před 178 lety. Tyto procesy jsou však náročné kromě spotřeby vody také na spotřebu energie. I tak se nám podařilo optimalizací spotřebu energií oproti roku 2018 ještě o něco snížit.

Celkově jsme loni dosáhli spotřeby
80,13 MJ energie na hl piva

Vývoj celkové spotřeby energie
Plzeňský Prazdroj, MJ/hl piva

Chceme dále pokračovat v úsporách, ale zároveň se zaměřujeme na výstižnější ukazatel, kterým je sledování uhlíkové stopy.

Celkové emise
5,92 kg CO2 na hl piva

Vývoj celkových emisí CO2
Plzeňský Prazdroj, kg CO2/hl piva

Za posledních 10 let jsme snížili množství CO2 na hektolitr piva o 40 procent. Dalšího výrazného snížení chceme dosáhnout úsporami, zvýšením podílu zelené energie a dalšími inovacemi. Do roku 2025 by veškerá námi spotřebovaná elektrická energie měla pocházet z obnovitelných zdrojů.

Naším cílem je snížit do roku 2025 v porovnání s rokem 2015 celkové emise CO2 na polovinu.

Do roku 2030 plánujeme být CO2 neutrální ve všech našich pivovarech.

Máme ale ještě vyšší ambice: Chceme se zaměřit nejen na provoz a hodnoty v našich pivovarech, ale ovlivnit v této oblasti i celý náš dodavatelsko-odběratelský řetězec. Našimi aktivitami směřujeme k tomu, abychom do roku 2050 byli CO2 neutrální napříč celým řetězcem.

Doprava

Zefektivnili jsme naši dopravu a více využíváme železnici. Na trase Plzeň – Nošovice vozíme po dráze především obaly, ale i část piva. V roce 2019 jsme tak odstranili z českých silnic a dálnic 280 kamionů a “uspořili“ 99 500 kilogramů CO2.

Tam, kde používáme k přepravě piva nákladní vozy, jsme vyměnili jich část za nové speciální tandemové automobily, long trucky, které jsou vybaveny nejmodernějšími technologiemi. Díky novým motorům jsme i u této dopravy výrazně snížili emise.

Snížení emisí díky zavedení long
trucků o 414 701 kg CO2 za rok

K větší efektivnosti přispívá i zavedení nové mobilní platformy, která zrychlila a zjednodušila práci řidičů a současně nám umožňuje sledovat stav dodávek v reálném čase. Do budoucna nám tato mobilní platforma dává řadu dalších možností, které plánujeme rozvíjet.

Průměrné stáří našeho vozového parku je tři roky a všechny naše firemní i pronajaté vozy samozřejmě splňují normu Euro 6. Zároveň pravidelně proškolujeme naše řidiče, aby mimo jiné věděli, jak jezdit úsporně a zanechávat za sebou co nejmenší stopu.

V druhé polovině roku 2020 chceme zapojit do naší firemní flotily také elektromobily. Spolupracujeme přitom nejen s experty v oboru e-mobility, ale přímo i s některými automobilkami. Například s Mercedesem a Volvem se podílíme na výzkumu a inovacích v oblasti e-logistiky.

Obaly

V roce 2019 jsme investovali do inovací a zaměřili se především na snížení naší plastové stopy. Jdeme na to hned dvěma cestami. Jednak snižujeme hmotnost a míru použití plastových obalů, jednak ustupujeme od produkce piva v PET lahvích. Vycházíme vstříc zájmu spotřebitelů a využíváme více plechovek, u kterých zároveň snižujeme gramáž; každá naše plechovka je navíc zhruba z 50 procent vyrobená z již recyklovaného hliníku.

Všechny naše obaly jsou recyklovatelné. Zavedli jsme více vratných obalů. Loni jsme v nich distribuovali 72 procent piva, zatímco o rok dříve to bylo pouze 67 procent.

Struktura našich obalů / podíl na prodeji v hl
Podíl piva distribuovaného
ve vratných obalech 72 % obalů

Loňským rokem ukončil pivovar Gambrinus jako první velká pivní značka v Česku prodávat pivo v PET lahvích, čímž sníží pivovar produkci plastu o 334 tun ročně. Produkt je od ledna 2020 jen v zálohovaných skleněných lahvích, plechovkách, sudech a pivních tancích.
V roce 2019 jsme celkově spotřebovali 2183t tun panenského plastů. Naším cílem pro rok 2020 je snížení o 1021 tun, tedy o 50 procent.

Zároveň s odchodem od plastů řešíme také cirkulaci plastových obalů a šrinků. Podařilo se nám spolu s dodavatelem těchto obalů dosáhnout významné redukce tloušťky plastového šrinku na plechovky i dosavadní zbylé PET lahve a co víc, šrinky jsou stoprocentně z recyklovaného materiálu.

Naší ambicí je mít plně cirkulární obaly do roku 2030

Odpady

V roce 2019 jsme vyprodukovali celkem 179 760 t odpadu a vedlejších produktů, které při výrobě piva vznikají, což je o 2 % méně v porovnání s rokem 2018.

Znovu využité vedlejší produkty z výroby 100 %

Vedlejší produkty tvoří 93 % veškerých zbytků z výroby. Jedná se primárně o mláto a kvasnice, které se dále využívají jako krmivo pro dobytek. Mláto využíváme i na výrobu lahodných krekrů.

Mezi jinak využitelné odpady patří i čistírenské kaly nebo filtrační křemelina. Čistírenské kaly se využívají jako hnojivo a odpadní křemelina se zaorává, což přispívá ke zlehčování půdy pro rekultivovaná území.

Produkce odpadů v roce 2019
Od roku 2025 nebudeme žádné odpady skládkovat.

Postupně snižujeme množství odpadů z výroby i množství skládkovaného odpadu. Naším cílem je snížit celkovou produkci odpadů v porovnání s rokem 2020 o 30 % do roku 2025. Množství skládkovaného odpadu plánujeme snížit v následujících třech letech o 50 % a do roku 2025 dosáhnout nulového skládkování.

Voda ze tří zdrojů a maximální recyklace

Pivovarskými závody protečou miliony hektolitrů vody a my se snažíme maximálně možný objem využívat opakovaně. Pokud se voda primárně použije například na vyplachování nových plechovek, které přijedou od výrobce, a je tedy jen mírně znečištěná, dá se použít znovu jako užitková. Tato voda samozřejmě nemůže nikdy přijít do kontaktu s pivem.

V Plzni máme také unikátní technologii, která dokáže mírně znečištěnou vodu přeměnit na vodu pitnou. Ročně jde o 0,03 hektolitru vody na jeden hektolitr piva, která může být znovu využita jako servisní voda.

Plzeňský Prazdroj využívá vodu ze tří zdrojů. Ta nejkvalitnější, která se používá přímo k vaření, pochází z vlastního zdroje, což jsou historické vrty v obci Roudná, vzdálené od pivovaru asi kilometr a půl. Servisní vodu, využívanou na oplachy nádob, čistění ploch a podobně, nakupuje Plzeňský Prazdroj od firmy Plzeňská teplárenská. Jedná se o upravenou vodu z řeky Mže. Jsme napojeni i na městský vodovod, tento zdroj se ale příliš nevyužívá.

Velké Popovice čerpají vodu z vlastních 11 studní, přičemž nejvzdálenější zdroj je dva kilometry daleko. Vzhledem k několika suchým rokům bedlivě sledujeme hladinu spodní vody. Servisní voda pochází z Želivky.

Šampion v dosahování nejlepších čísel ohledně spotřeby vody, nošovický Radegast, využívá vodu z Beskyd. Výsledky jsou odrazem efektivních opatření zavedených v loňském i předešlých letech. Optimalizací prošly procesy na stáčírně lahví, při sanitaci ležáckých tanků i při čerpání podzemní vody na sladovně.

Radegast ušetří vodu v hospodách

Radegast snižuje spotřebu vody nejen v nošovickém pivovaru, ale i v hospodách. Do Radegastoven začal loni instalovat ekologické pisoáry fungující bez použití pitné vody a bez splachování. Bezvodé pisoáry byly nainstalovány v 15 provozovnách, které mohou dohromady ušetřit za splachování přibližně tři miliony litrů pitné vody za rok. To je takové množství pitné vody, které za jeden rok spotřebuje 92 obyvatel České republiky ve svých domácnostech. Projekt ekologických toalet v Radegastovnách realizuje pivovar Radegast ve spolupráci se společností EcoStep.

Úsilí pivovaru Radegast zaměřené na snižování spotřeby a šetrné zacházení s vodou je dlouhodobé. V boji proti suchu a v péči o vodní zdroje se snaží jít ostatním příkladem a patří k nejlepším na světě ve spotřebě vody potřebné pro výrobu piva. V Nošovicích také vytvořili systém rybníčků, které přírodním způsobem čistí dešťovou vodu odtékající z pivovaru, a zavedli další moderní technologie, které snižují dopady výroby na životní prostředí.

Cíle ve spotřebě vody:

Pivovar 2019 2020 2021 2022 2025
Nošovice 2,53 2,5 2,5 2,45 2,45
Plzeň 3,26 3,25 3,2 3,1 2,95
Velké Popovice 2,85 2,98 2,93 2,9 2,8

Poznámka: V pivovaru ve Velkých Popovicích předpokládáme nárůst ve spotřebě vody, především díky nárůstu výroby prémiových piv, které jsou náročnější na spotřebu.

Cíle ve snižování uhlíkové stopy:

Pivovar 2019 2020 2021 2022 2025
Nošovice 4,62 4,9 4,7 4,5 2,7
Plzeň 6,97 6,8 6,4 6,2 4,5
Velké Popovice 4,92 4,6 4,2 4,2 2,7

kg CO2 na hl piva

Zanecháváme za sebou menší uhlíkovou stopu

Plzeňský Prazdroj bedlivě monitoruje vztah výroby a emisí, které vznikají spotřebou energie. A už řadu let se mu daří zlepšovat uhlíkovou efektivnost. Jak je možné toho docílit, když zásadní snížení spotřeby energie už není možné, abychom nekompromitovali kvalitu našeho piva?

Postupně nahrazujeme paliva využívaná v našich závodech za ekologicky přátelštější.

Měníme mix elektrické energie, kterou kupujeme od dodavatelů. Spolupracujeme přitom se společnostmi ČEZ Esco a E.ON. Přednost dáváme zeleným zdrojům; například naše centrála společnosti v Praze v Myslbeku bude v roce 2020 odebírat výhradně zelenou energii. Hledáme partnery, kteří zamýšlejí investovat do nových obnovitelných zdrojů a s nimiž bychom chtěli uzavírat kontrakty na odebírání zelené elektřiny. Do roku 2025 bude námi spotřebovávaná elektrická energie pocházet ze sta procent z obnovitelných zdrojů.

Zavázali jsme se, že v roce 2025 budou naše emise CO2 oproti roku 2015 poloviční. Do roku 2030 pak chceme v našich pivovarech využívat veškerou energii, tedy i tepelnou, z obnovitelných zdrojů a být tak uhlíkově neutrální.

Začali jsme používat nové long trucky

Obměnili jsme flotilu nákladních vozů, které využíváme k přepravě piva. Začali jsme používat dvacet nových speciálních tandemových nákladních automobilů, tzv. long trucky značky Mercedes Benz, které jsou vybavené nejmodernějšími technologiemi.

Long trucky mají větší úložný prostor a naloží se do nich více piv než do klasických kamionů, což zlepšuje ekonomiku jejich provozu a zároveň to má pozitivní dopady na životní prostředí. Nižší jsou díky novým motorům i vyprodukované emise. Jejich celková roční úspora u 20 nových souprav představuje 414 701 kilogramů CO2. To odpovídá 377 zaoceánským letům z Prahy do New Yorku.

Každý long truck je dlouhý přes 20 metrů a uveze 38 distribučních palet (oproti 33 paletám na klasických návěsech), což znamená přes 30 tisíc lahvových piv.

Gambrinus skončil s PET lahvemi

Pivovar Gambrinus jako první velká pivní značka v Česku ukončil spolu s rokem 2019 stáčení a prodej piva v PET lahvích. Jen díky tomuto opatření snížíme produkci plastu o 334 tun ročně, což představuje zhruba 14 plně naložených kamionů. Jdeme tak vstříc přání našich spotřebitelů, pro které je důležitá nejen kvalita produktu ale i to, z čeho vyrábíme obaly a jak šetrně se chováme k přírodě. Kromě ukončení prodeje v PET lahvích začal nejen Gambrinus používat také stoprocentně recyklované plastové fólie, do kterých jsou baleny větší počty plechovek.

V roce 2020 plánujeme ukončit prodej piva Radegast v PET lahvích a Velkopopovický Kozel bude též následovat. Do roku 2023 zcela ukončíme prodej piva v PETu. Už nyní máme 100 procent šrinků z recyklovaného materiálu.

Kde to jde, zavádíme cirkulární model

Výzvou jsou pro nás obaly, jejich ekologická výroba a možnost opakovaného používání. Velkého pokroku jsme dosáhli u šrinků. Zahájili jsme spolupráci s francouzským výrobcem, který odebírá náš odpad v podobě odřezků a fólií, v nichž k nám chodí obaly. Dnes už takto regranuluje 22 procent této suroviny, kterou použije znovu na výrobu nových šrinků. Těmito recyklovanými výrobky dokážeme pokrýt celou produkci piva Birell.

Instalovali jsme za tím účelem speciální stroj –⁠ lis, který dokáže z použitých fólií udělat před transportem do Francie úhledný balík. Za rok dají tyto balíky dohromady 120 tun.
U šrink fólií jsme implementovali ze sta procent recyklovanou fólii, což představuje náhradu 500 tun virgin materiálu ročně.

Obrovský objem plastových obalů představují také strečové fólie, které používáme při distribuci zákazníkům na paletách. Dnes je to 285 tun ročně. Testujeme možnosti snížení gramáže i celkové spotřeby. V roce 2020 testujeme přechod tloušťky fólie 15 mikrometrů na 11 mikrometrů v českých pivovarech a přechod tloušťky folie ze 17 mikrometrů na 14 mikrometrů ve slovenském pivovaru. To představuje přímo revoluci v distribuci lahví, plechovek i KEG sudů a přinese velké úspory: 69 tun folie.
Podařilo se nám také ve spolupráci s dodavatelem ověřit možnost využívat recyklátu u zbylých PET lahví, což není úplně jednoduché, chceme-li zachovat vysokou kvalitu obsahu. Výzkum v této oblasti dál pokračuje.

Samostatnou kapitolou jsou etikety, kde zkoumáme spolu s jejich dodavateli možnosti recyklace.

Jako zodpovědná firma se zajímáme také o to, co se děje s kelímky, které dáváme k dispozici na různé festivaly a podobné akce spojené s naším jménem. Dospěli jsme k závěru, že nejlepší cestou, jak snížit objemy odpadu po takových akcích, je zavést kelímky jako vratné. Od 1. 1. 2020 už nenajdete na našich akcích v plzeňském pivovaru žádné jednorázové kelímky, všechny jsou pouze vratné. Rovněž v rámci našich akcí Den Kozla, Gambrinus den či Radegast den budou k dispozici pouze vratné kelímky.

K pivu jedině krekry z mláta

Na začátku to byl jen experiment s otazníkem. Z mláta, zbytku ze sladu používaného při výrobě piva, jsme nechali v Biopekárně Zemanka vyrobit sušenky, a to jak slané, tak sladké, a testovali jsme, zda by se tento pokus mohl přetavit ve standardní výrobu. A podařilo se.

Mláto v našich pivovarech standardně ekologicky zpracováváme a dodáváme ho zemědělcům, kteří je používají jako krmivo pro hospodářská zvířata. Oproti běžným moukám má mláto vyšší obsah bílkovin i vlákniny a nižší obsah sacharidů. Těchto vlastností dokonale využívá již několik start-upů v USA a vyrábí z něho speciální mouku nebo zdravé tyčinky. Tak proč by to nešlo u nás? řekli jsme si.

V Biopekárně Zemanka našli vhodný postup a vytvořili originální recepturu. Celý proces trval zhruba dva měsíce a na jeho konci byly chutné slané krekry. V létě 2019 už nové výrobky prošly veškerými náročnými audity a potravinářsko-hygienickými kontrolami a sušenky z mláta mohly zamířit do distribuce. Ukázali jsme, že i z odpadu se dá vytvořit něco s vyšší přidanou hodnotou.

V polovině roku 2020 budou pivovarské krekry v příchutích slané, sýrové a česnekové k dispozici i ve vybraných řetězcích a obchodech.