Výroba, balení a distribuce

Na jeden litr piva je zapotřebí zhruba trojnásobek vody. Ještě před pár lety to byl čtyřnásobek. Před deseti lety dokonce desetinásobek. Ne, že by se jí během vaření tolik odpařilo. Ale je třeba na udržení hygienických standardů ve výrobě, čištění lahví a další činnosti.

Jestliže například při vaření piva vzniká jako vedlejší produkt horká voda, zachytíme ji a použijeme k výplachu KEG sudů. Po třetím oplachu různých zařízení je voda znečištěná tak minimálně, že ji použijeme na první omytí v dalším cyklu. Při změkčování vody vzniká malé množství vody, která je tvrdá. To ale nevadí při namáčení ve sladovně, a tak ji tam použijeme.  Energie, která se uvolní při rmutování a ve chmelovaru (asi 10 %), slouží opět k výrobě horké vody. Vodu, která slouží jako tlačné médium v potrubí, také vylejeme jen z části (té, která se promíchala s pivem). A z části ji použijeme znova.

Podobných opatření jsme v posledních letech implementovali celou řadu. Cílem je šetřit na vstupu, ale také co nejvíce použité tekutiny šetrně vrátit zpět do procesu. Samozřejmě, pokud je v odpovídající kvalitě. Vytváříme systémy monitoringu, který optimalizuje naše odběry. Školíme každého zaměstnance k šetření. V minulém období jsme začali projekt optimalizace sanitačních procesů, který bude probíhat i v roce 2019 a slibujeme si od něho ještě další snížení spotřeby vody.

Dosáhli jsme toho především rekuperacemi energií, výměnou osvětlení (instalací LED), rekonstrukcí hořáků kotlů i optimalizací výroby (automatizací). Spotřebu energií a účinnost opatření monitorujeme každý týden.

Každá lidská činnost má dopad na skleníkový efekt. Abyste si kvůli tomu nemuseli odpírat pivo, řešíme uhlíkovou stopu mimo jiné optimalizací výroby, distribuce a investicemi do vozového parku.

Efektivitu distribuce ovlivňujeme i prostřednictvím soutěží a školení pro řidiče s cílem snižování opotřebení vozu, spotřeby paliva a dosažení ekologičtějšího jízdního stylu.

Nebojíme se experimentovat a zapojit nové technologie do naší distribuční sítě. V listopadu 2018 jsme testovali elektrický nákladní automobil v provozu. Bohužel testovaný nákladní automobil nebyl schopen naplnit naše očekávání, především co se dojezdové vzdálenosti týče.

Všechny naše obaly jsou 100% recyklovatelné. Uhlíkovou stopu a množství odpadů z obalů snižujeme přechodem na tankové pivo ze sudového v restauracích a pivnicích.

Cisterna je prostě efektivnější než automobil, a navíc je tankové pivo chuťově výjimečné.

V posledních letech však bohužel sílí poptávka po pivu v obchodech na úkor restaurací a hospod. To se promítá do zvýšeného zájmu o spotřebitelsky komfortní obaly – PET lahve a především hliníkové plechovky. Podíl našich produktů ve vratných lahvích tudíž mírně klesá – o 2 % oproti roku 2017.

Převážná většina našich odpadů je přírodního charakteru, proto se je snažíme druhotně využít.

Mláto dodáváme zemědělcům nebo na zelenou energii. Kvasnice a sladovnický odpad slouží jako krmivo. Čistírenské kaly se používají jako hnojivo do půdy. Odpadní filtrační křemelina se zaorává, což přispívá ke zlehčování půdy pro rekultivovaná území. A zbytek poctivě třídíme.

V loňském roce jsme se inspirovali i principy cirkulární ekonomiky a připravili jsme netradiční experiment s mlátem. Mláto je použitý slad, který vzniká při výrobě piva. Má vysoký obsah bílkovin a vlákniny a nízký obsah sacharidů. To by přece byla škoda takových vlastností nevyužít! Proto jsme oslovili Biopekárnu Zemanka, zda by do experimentu nešla s námi a nevytvořila produkt z našeho mláta.  Z pokusu vznikly skvělé sušenky, ideální k pivu.  Zatím se jedná o jednorázový experiment, naší ambicí, aspoň prozatím, není výroba pečiva ve velkém. A i kdybychom se v budoucnu vydali cestou výroby sušenek, budeme používat jen malý zlomek celkového množství mláta, které máme k dispozici. Naší snahou je hlavně ukázat, že i z odpadu se dá vytvořit něco s přidanou hodnotou.

Při čištění pivních lahví se z nich smyjí tuny etiket. A co teď s nimi?

V Radegastu jsme je už před pár lety začali odvážet do kompostárny. Ročně okolo 400 tun. Etikety se smíchají s kaly z odpadních vod, zbytky z údržby zeleně a podobně. Po 90 dnech vznikne substrát, který je použitelný na zpevnění cest nebo rekultivaci skládek.